České aerolinie

Add links
From Wikipedia, the free encyclopedia

Template:Různé významy Template:Infobox - letecká společnost České aerolinie, a.s. (zkratka ČSA, anglicky Czech Airlines) jsou česká letecká společnost s hlavní základnou na letišti Václava Havla v Praze a sídlem na Praze 6.[1] Navazují na tradici, identitu a původně i značku československé národní letecké společnosti Československé státní aerolinie, která byla v lednu 1991 transformována na dnešní České aerolinie, půlka z ní byla přidělena slovenskému podniku Slov-Air.

V letní sezóně 2017 provozovaly ČSA pravidelné linky do 50 destinací v 25 zemích v Evropě a Asii.[2] Společnost v roce 2018 přepravila 2,7 milionů cestujících, což představovalo jen minimální nárůst oproti předchozímu roku.[3] V roce 2014 zde pracovalo přibližně 900 zaměstnanců. Slouží také jako dopravce nákladu.[4] Flotila této společnosti čítala v říjnu 2019 celkem 14 letadel. Od března 2001 je členem aliance leteckých společností SkyTeam. Slogan zní „V oblacích jako doma“. Majoritním vlastníkem je s necelými 98 % společnost Smartwings, zbylé 2 % drží Česká pojišťovna. Jedná se o pátou nejstarší dosud fungující aerolinii na světě (starší jsou pouze KLM, Avianca, Qantas a Aeroflot).[5]

Historie[edit]

Založení[edit]

[[Soubor:FarmanGoliathCSA.jpg|vlevo|náhled|Letoun Farman F.60 Goliath Československých státních aerolinií v roce 1929]] ČSA byly založeny 6. října 1923 československou vládou jako Československé státní aerolinie, v čele s velitelem československého letectva Karlem Huppnerem, který se stal prvním ředitelem ČSA. Jejich domovským letištěm se stalo letiště Praha-Kbely. Dvacet tři dní po založení se uskutečnil první let z Prahy do Bratislavy. Vzdálenost 320 kilometrů tehdy překonal šéfpilot Karel Brabenec s prvním cestujícím, redaktorem Lidových novin Václavem Königem, upraveným vojenským strojem Aero A-14.[6] V roce 1924 byla trasa spojení prodloužena až do Košic, kam cesta tou dobou trvala asi šest hodin. Během tohoto roku proběhlo celkem 649 letů, při nichž bylo přepraveno 426 osob a také 2148 kg letecké pošty.[7] Lety zajišťovaly československé stroje Aero A-14 a Aero A-10, které začaly být v roce 1925 postupně nahrazovány britským modernějšími typy De Havilland DH.50 a Farman F-60 Goliath.

ČSA byly také nástrojem národní prestiže, tudíž byly mohutně dotovány Ministerstvem veřejných prací. V letech 1923 a 1924 nedosahovaly tržby výše ani jednoho procenta finančních nákladů.[6]

1929–1937, IATA[edit]

V roce 1929 se společnost stala členem Mezinárodní sdružení leteckých dopravců, což byl předchůdce dnešní organizace IATA založené v roce 1945. Místo dosavadní poznávací značky L tak přijala kód OK. Označení OK získaly Československé aerolinie kuriózním způsobem. Československá delegace, která měla za úkol se dostavit na sjezd členů IATA, dorazila pozdě a bylo již zabrané předem dohodnuté označení CS (vybrali si ho Portugalci na počest krále Carlose). Jelikož byl vedoucím delegace Otakar Koudelka, někdo navrhl jeho iniciály použít jako IATA označení, návrh byl přijat.[8] V této době nemělo „ok" takový význam jako získalo později.

Zpočátku ČSA létaly jen na vnitrostátních tratích a první linka do zahraničí byla otevřena roku 1930. Již předtím z Česka mezinárodně létal konkurent ČSA, Československá letecká společnost, který ovšem definitivně ukončil činnost v roce 1939. První linka ČSA vedla z Bratislavy do Záhřebu, později byly lety prodlouženy i do Rijeky a Dubrovníku. Dne 11. září 1933 byla otevřená pravidelná linka ve směru Praha–Bukurešť o celkové délce 1266 km. Dne 2. září 1936 spojily ČSA Prahu s letiště Tušino u Moskvy. Let o délce 2440 km trval deset hodin a měl pět mezipřistání.[9]

Dne 7. dubna 1937 se základna ČSA přesunula ze kbelského letiště na nově otevřené ruzyňské mezinárodní letiště, jehož stavba byla oceněna zlatou medailí na Mezinárodní výstavě umění a techniky v Paříži. Od tohoto roku se také na palubách letounů Savoia Marchetti S-73 začaly objevovat stevardky. V roce 1938 začaly fungovat pravidelné spoje do Paříže, Říma, Budapešti a Bruselu.

1937–1957[edit]

[[Soubor:OK-XDM Douglas DC-3 Ceskoslovenske Aerolinie (7723836838).jpg|náhled|Douglas DC-3 (OK-XDM) ČSA, který byl vystaven na ruzyňském letišti|vlevo]]Během druhé světové války byla civilní doprava ČSA pozastavena. Letovou flotilu si převzala německá společnost Lufthansa. V roce 1946 ČSA zakoupily z válečných přebytků americké armády letadla Douglas DC-3, které v továrnách Avia postupně rekonstruovaly na civilní dopravní verzi pro 21 cestujících. Po roce 1945 zahájily ČSA opět provoz, v poválečném období jako jediný letecký dopravce Československa. Obnovily všechny vnitrostátní linky a postupně otvíraly i mezinárodní linky. O dva roky později ČSA poprvé vstoupily do mezikontinentální letecké dopravy na linkách do Káhiry a Ankary.

ČSA jako národní podnik[edit]

[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-F0905-0001-013, Leipzig, Flughafen, Flugzeug.jpg|náhled|Tupolev Tu-104A (OK-NDD) ČSA na letišti Lipsko-Halle v Německu, 1967]] Od roku 1951 do roku 1953 byly Československé aerolinie po únoru 1948 zapsány v obchodním rejstříku jako národní podnik, zřízený ke dni 1. ledna 1949 zákonem č. 311/1948 Sb., vyhláškou č. 122/1949 Sb., vládním nařízením č. 128/1949 Sb. a zákonem č. 148/1950 Sb. Vymazán byl po zrušení podle § 13 odst. 7 vládního nařízení 34/1952 Sb. K 1. srpnu 1956 byly České aerolinie zapsány jako státní podnik, zřízený listinou ministra dopravy ze dne 25. července 1956. Ten byl k 30. červnu 1989 vymazán pro zrušení bez likvidace podle rozhodnutí ministra dopravy a spojů ČSSR ze dne 27. června 1989. K 1. červenci 1989 byl zakládací listinou vydanou rozhodnutím ministra dopravy a spojů ČSSR čj. 12271/1989-350 ze dne 27. června 1989 založen nový státní podnik Československé aerolinie. Ten byl v srpnu 1992 transformován na akciovou společnost se základním kapitálem 2,7 miliardy korun.[10][[Soubor:Ilyushin Il-12 OK-DBN CSA Orly 27.05.57.jpg|náhled|Iljušin Il-12 ČSA na letišti Orly u Paříže, 1957|vlevo]]Dne 2. listopadu 1957 přistálo na letišti v Ruzyni první proudové dopravní letadlo Tupolev Tu-104 imatrikulace OK-LDA. Důvody koupě ruského letadla byly kromě technické pokročilosti také politické, ruská strana chtěla tento letoun propagovat i v západním světě.[11] ČSA byly po Aeroflotu druhou leteckou společností pravidelně provozující proudové letouny na svých linkách.[12] Po roce 1960 začala společnost používat letadla značky Iljušin s až 110 místy. Dne 13. února 1962 zahájily ČSA provoz na první transatlantické lince směřující z Prahy do Havany, na které létalo čtyřmotorové turbovrtulové letadlo Bristol Britannia, které bylo pronajaté od kubánské letecké společnosti Cubana.

[[Soubor:Ilyushin Il-62, CSA - Ceskoslovenske Aerolinie AN1063691.jpg|náhled|Iljušin Il-62 ČSA před odletem z londýnského Heathrow, 1981]][[Soubor:Ilyushin Il-18D, CSA - Ceskoslovenske Aerolinie AN0196761.jpg|náhled|Iljušin Il-18D Československých aerolinií v září 1988 na letišti Ruzyně v Praze]]Počátkem listopadu 1962 začaly ČSA provozovat lety se stroji Tupolev Tu-124, které ve flotile zůstaly až do roku 1972. V roce 1969 do flotily přibyl letoun Iljušin Il-62, určený pro dálkové lety, který umožnil otevření linek na Blízký, Střední a Dálný východ, do západní Afriky, Kanady a USA. V roce 1970 byly díky Il-62 otevřeny linky ve směru Praha – Montréal – New York-JFK a Bratislava – Praha – Amsterdam – New York-JFK. Od roku 1971 začaly fungovat lety se stroji Tu-134 které měly 76 míst. V roce 1974 přibylo do flotily pět letounů Jak-40, které ve vnitrostátní dopravě nahradily letouny Il-14 (později byly postupně vyřazovány díky prudkému růstu ceny ropy a velké spotřebě paliva). Mezi lety 1977 až 1987 vznikly pravidelné linky z Prahy a Bratislavy do Barcelony, Abú Zábí, Dubaje, Hanoje, La Valletty, Jerevanu, Taškentu a Ho Či Minova města ve Vietnamu. V roce 1988 přibyly nové letouny Tu-154. V letní sezóně 1990 otevřely ČSA linku Praha – La Havana – Ciudad de México a Praha–Hamburk.

V roce 1967 byly podle statistiky IATA jednou ze 34 leteckých společností na světě, která přepravila více než milion cestujících. Zaujímaly 29. příčku světového žebříčku a 10. místo mezi evropskými společnostmi; ve vytěžování letadel jim patřilo 10. místo na světě (činilo 63,3 %), v Evropě byly na prvním místě.[13] Ve flotile měly celkem 75 letounů, což bylo nejvíce v historii.[14]

Aerotaxi[edit]

Template:Viz též Československé aerolinie provozovaly od roku 1951 také aerotaxi. Stalo se tak, když se firma Svitlet (původně znárodněné letecké oddělení firmy Baťa) včlenila do ČSA. Později vznikla dceřiná společnost Agrolet, kterou si Československé aerolinie vyhradily pro aerotaxi a například letecké zemědělské práce. Po dobu fungování aerotaxi se vystřídalo 47 letadel Aero Ae-45, 8 kusů Aero Ae-45S, 5 kusů Let L-200, 10 kusů L-200A a 30 kusů L-200D.[15] Dne 1. července 1969 se podnik Agrolet spadající pod ČSA změnil v slovenský podnik s názvem Slov-air. Stalo se tak kvůli slovenské straně, která chtěla po federalizaci Československa rozdělit leteckou dopravu mezi obě republiky. Aerotaxi se v Československu postupně stával ztrátovým a jak ČSA tak Slov-air byly nuceny prodávat flotilu menších letadel různým aeroklubům.

Rozdělení mezi Českem a Slovenskem[edit]

[[Soubor:CSA Czechoslovak Airlines Tupolev 134A; OK-EFK@ZRH, November 1991.jpg|náhled|Tupolev Tu-134A Československých aerolinií v roce, kdy začalo dělení společnosti mezi Českou a Slovenskou stranou (1991)]]

Rozdělení majetku Československých aerolinií mezi Českem a Slovenskem nezačalo až se zánikem federace, ale již v roce 1991, když Československo začalo být reálně federalizováno. Majetek ČSA byl stanoven podle odpovídajícího zákona platného od 1. ledna 1991. Československé aerolinie se rozdělily na dvě společnosti, mezi transformovanou českou společnost Československé aerolinie a Slov-Air, což byla firma předtím spadající pod ČSA, nově převedená na slovenské území. Stanovovací protokol o rozdělení majetku mezi transformované Československé aerolinie a.s. a Slov-Air připravilo Ministerstvo hospodářství Slovenské republiky za první vlády Vladimíra Mečiara, přičemž v čele Ministerstva dopravy Slovenské republiky v té době stál Roman Hofbauer. Československé aerolinie byly pak v roce 1992 transformované na akciovou společnost Československé aerolinie a.s. (1. srpna 1992 až 30. června 1995) už jako český podnik, i když jim zůstal název, obchodní značka ČSA, mezinárodní označení OK i předčíslí 064.

Slovenský ministr dopravy Roman Hofbauer pak v roce 1992 spustil útočnou kampaň proti ČSA a České republice, kterou požadoval nejméně 25% podíl Slovenska v ČSA, nebo bude požadovat zrušení jejich názvu a symbolu. Oslav 70. výročí založení ČSA 25. října 1993 se zástupci slovenského ministerstva nezúčastnili a místo toho poslali ultimativní fax, v němž zopakovali svůj zářijový požadavek, aby ČSA vypustily ze svého názvu Slovensko a přejmenovaly se například na České aerolinie. Slovensku v té době chyběla koncepční práce v oboru letectví, na ministerstvu se od osamostatnění Slovenska vystřídalo několik ředitelů Odboru civilního letectví MDSVP. Slovenská strana v létě 1994 zakázala ČSA létat z letišť v Bratislavě, Popradu a Košicích, ale sama tyto lety nenahradila.[16] Český předseda vlády Jan Stráský v knize rozhovorů v roce 1993 říkal, že při dělení majetku ČSA v roce 1991, které proběhlo podle územního principu, zůstalo na české straně majetku víc, a slovenská strana později argumentovala tím, že dělení probíhalo v podmínkách, kdy se ještě nevědělo o zániku státu, a že na takové dělení by dnes nemohli přistoupit. Argumentoval přitom zákonem o dělení majetku federace, ve kterém jsou ČSA uvedeny jako podnik, o kterém je možno znovu jednat, ačkoli byl rozdělen dávno před zánikem federace. Česká strana se však zdráhala na slovenské požadavky přistoupit, protože v ČSA mezitím získala 38 % Air France a převedením dalšího podílu na Slovensko by česká strana ztratila majoritu a slovenská by ji nezískala. Slovensku by tak česká strana byla ochotna postoupit nejvýše 6 %, s čímž však slovenská strana nebyla spokojena. Český bankéř Jan Stráský v roce 1993 vyjádřil přesvědčení, že k dohodě se Slovenskem nedojde.[17]

V březnu 1995 byly Československé státní aerolinie a.s. přejmenovány na České aerolinie a.s.[14]

1991–2000[edit]

[[Soubor:Airbus A310-304-ET, CSA - Ceskoslovenske Aerolinie AN0192312.jpg|náhled|První západoevropský letoun ČSA po době ruských strojů – Airbus A310-300, 1992]] [[Soubor:CSA Czech Airlines ATR 72; OK-XFD@FRA;11.10.1995 (4790240050).jpg|vlevo|náhled|ATR 72 Českých aeroliní v roce 1995 na letišti v Curychu]] Počátkem roku 1991 ČSA koupily po dlouhé době západoevropský a poprvé širokotrupý letoun Airbus A310-300 určený pro dálkové tratě. Jeho koupě se zamýšlela již od roku 1989 kvůli nedostačujícím sovětským letadlům.[6] V tomto roce byla také otevřena linka z Prahy do Lodu u Tel Avivu a Istanbulu. Na jaře 1992 přibyla do flotily ČSA čtyři turbovrtulová letadla ATR 72-200. V létě stejného roku bylo do služby zavedeno prvních pět letadel typu Boeing 737-500.

Ve druhé polovině roku 1992 došlo ke změně ČSA na akciovou společnost. Celkem 19,1 % akcií odkoupila francouzská společnost Air France, stejný podíl získala Evropská banka pro obnovu a rozvoj. Československý fond národního majetku si ponechal 49,3 %. Česká pojišťovna získala 4,5 % akcií, necelých 3,5 % připadlo městu Praha a 2,3 % se stalo společně majetkem měst Bratislava, Košice a Poprad.[18] V roce 1993 se ČSA propadly do velké ztráty ve výši 1,2 miliardy korun. Ty byly způsobeny nevýhodnými leasingovým smlouvami, díky kterým získala společnost nová letadla západní výroby. Kvůli tomu zástupci Air France požadovali odstoupení od smlouvy a vrácení investic, které do ČSA vložili.[19][6] K dohodě došlo v únoru 1994 a podíl v ČSA tak odkoupila státní Konsolidační banka.

V říjnu 1994 byla do flotily nasazena první dvě letadla typu ATR 42-300, V roce 1995 pak přibyly letouny Boeing 737-400. V tomto roce byly otevřené linky z Prahy do Hannoveru a Stuttgartu. V roce 1996 začaly ČSA spolupracovat s americkou leteckou společností Continental Airlines. V roce 1997 byla do flotily dodána další tři letadla typu Boeing 737-500 a zároveň byla z pravidelných linek vyřazena poslední tři letadla Tu-134A a letadla Tu-154M. Tyto letouny létaly chartery nebo nepravidelné linky až do roku 2000. V roce 1998 byly otevřeny linky do Osla, Nice a Boloně.

2000–2010, SkyTeam[edit]

[[Soubor:ATR ATR-42-500, SkyTeam (CSA - Czech Airlines) AN1613958.jpg|náhled|Letoun ATR-42-500 ČSA v barvách aliance SkyTeam, 2013]] V roce 2000 ČSA zahájily přímý prodej letenek prostřednictvím internetu a byla ukončena přeprava cestujících pomocí letadel sovětské výroby. Dne 25. března 2001 vstoupily ČSA do aliance SkyTeam. Byla obnovena také linka z Prahy do Brna a Mošnova u Ostravy. V roce 2003 byla linka na brněnské letiště zrušena a v roce 2005 kvůli konkurenci znovu obnovena. V roce 2001 se ČSA rozhodly o koupi osmi německých plánovaných letounech Fairchild Dornier 728 s kapacitou přibližně 50-100 cestujících, projekt Dornieru nakonec zkrachoval.[20][[Soubor:Czech Airlines A321 OK-CEC.jpg|náhled|Airbus A321 ČSA ve starém zbarvení, 2008|vlevo]]V roce 2005 byla do flotily zařazena první dvě letadla Airbus A320-200 na krátké až střední tratě a dvě letadla Airbus A321-200 na charterovou dopravu. V roce 2006 ČSA přepravily rekordních 5,5 milionů cestujících.[21] Na jaře roku 2007 ČSA obdržely první dvě nová letadla typu Airbus A319-100. V tomto roce ČSA zavedly novinku – internetové odbavení, které je rychlejší než standardní odbavení na letišti. V průběhu roku 2008 obdržely ČSA postupně další čtyři nová letadla Airbus A319-100.

Finanční situace společnosti se k roku 2008 prudce zhoršila, i přes účetní zisk 1,1 miliardy korun z prodeje nemovitostí v areálu Jih se vlastní kapitál propadl o 1,1 miliardy korun na pouhých 102 milionů korun.[22] Bylo vypsáno výběrové řízení na prodej ČSA, nicméně v roce 2009 vláda po dohodě s odbory od prodeje odstoupila.[23][24] V květnu 2009 vláda v demisi schválila příspěvek 27,2 milionu korun na odstranění ekologických škod, které svou činností způsobily České aerolinie na ruzyňském letišti, kde byla zjištěna kontaminace pozemků chlorovanými uhlovodíky a ropnými uhlovodíky.[25] V roce 2009 dle analýzy Arthur D Little dosahovaly platy některých pilotů přes 350 tis Kč a odbory pilotů na základě kolektivní smlouvy odmítaly jejich snížení, ačkoliv ztráta firmy v daném roce dosahovala 3,5 miliardy Kč. Kolektivní smlouva podepsaná pod Tvrdíkovým vedením zároveň pilotům garantovala každoroční patnáctiprocentní růst.

V září 2007 společnost představila internetový prodejní systém Click4Sky, který měl konkurovat nízkonákladovým leteckým společnostem, provozovatelem byla dceřiná společnost ClickforSky. Společnost nabízela lety do převážně evropských destinací za jednotnou cenu včetně poplatků a tax, a přeprodávala tak volné kapacity letů ČSA. Projekt po dvou letech provozu v listopadu 2009 skončil. Stránka byla po skončení dále v provozu, ale už se na ní zobrazovaly pouze vybrané levné spoje. Dle kritiků ČSA za propagaci této značky prodělávaly pouze peníze. Ke konci roku 2009 vlastnila společnost 51 letadel.

Nejdelší let této společnosti se konal 31. prosince 2008, trval 11 hodin a 5 minut. Letoun Airbus A310 letěl bez mezipřistání z jihoamerického San Salvadoru do Prahy.[26] Bylo to za hranicí maximální nominální délky doletu letounu A310. Nejdále od Česka letoun ČSA přistál chilském letišti v Punta Arenas. Letěl tam se dvěma mezipřistáními.

2010–2013[edit]

náhled|Budova APC, bývalé sídlo ČSA na ruzyňském letištiV roce 2010 společnost zaměstnávala 415 pilotů a 752 palubních průvodčích, v roce 2011 celkem 292 pilotů a 613 letušek a stevardů, v srpnu 2014 přes 230 pilotů, téměř 400 palubních průvodčích a 270 pracovníků v administrativě. Když koncem září 2014 ČSA oznámily úřadu práce propuštění 77 pilotů a více než 200 stevardů a dalších zaměstnanců, odbory vyhlásily stávkovou pohotovost, kterou ČSA odvrátily redukcí útlumového plánu. Příjmy zaměstnanců však klesaly.[27] Po 75 letech v roce 2010 ukončily ČSA pravidelné linky do Velké Británie a vnitrostátní linku do Brna, kterou po nich převzaly Central Connect Airlines, které ji pro ČSA už několik let předtím zajišťovaly.[[Soubor:18be - CSA Czech Airlines Boeing 737-500; OK-CGK@FRA;01.04.1998 (5256691389).jpg|vlevo|náhled|Boeing 737-500 ČSA ve Frankfurtu nad Mohanem, 2010]]Od roku 2005 byla flotila ČSA modernizována s novými Airbusy A319 a A320, což zapříčinilo úplné vyřazení všech Boeingů 737 z provozu, poslední let Boeingu 737 u ČSA se konal 2. listopadu 2010 (OK-FGS).[28]

České aerolinie postupně kvůli úsporným opatřením odprodaly řadu dceřiných společností: Czech Airlines Training Centre, Air Czech Catering, Czech Airlines Handling (CSA Services) a nákladový terminál na ruzyňském letišti.[27]

V roce 2011 společnost vykázala ztrátu 241 milionů Kč při tržbách 14 miliard Kč, v roce 2012 skončila s účetním ziskem 849 milionů Kč při tržbách 13,7 miliardy Kč, v roce 2013 ČSA skončily se ztrátou 922 milionů korun při tržbách 13,3 miliardy Kč, ztrátovou zimní sezonu 2014/2015 musel Český Aeroholding sanovat podporou 152 milionů korun.[27]

V žáří 2012 se ČSA staly dceřinou společností státního Českého Aeroholdingu, který postupně sdružoval i letiště Praha a servisní letištní společnosti Czech Airlines Handling a Czech Airlines Technics spolu s nízkonákladovou aerolinií Holidays Czech Airlines.

2013–2016[edit]

náhled|V roce 2013 společnost oslavovala 90. výročí od vzniku Dne 10. dubna 2013 byla podepsána smlouva, podle které společnost Korean Air odkoupila od Českého Aeroholdingu část státního podílu Českých aerolinií, a to 44 procent. Česká společnost Travel Service v roce 2014 dokončila odkup 34% podílu od Českého Aeroholdingu v rámci opce od Korean Air. Transakci v prosinci 2014 schválila Evropská komise a čtyři příslušné národní soutěžní úřady. Státní Český Aeroholding nadále držel v ČSA už jen cca pětinový podíl.[27]

ČSA má od května 2013 pronajatý Airbus A330 od partnerské společnosti Korean Air. Zpočátku proběhly pokusy o využití tohoto letadla pro zvýšení kapacity letů do Moskvy, Tel Avivu a Almaty, které se ovšem neprojevily jako ekonomicky přínosné. Od roku 2013 Airbus A330 obsluhuje pravidelné lety do Soulu a příležitostně létá na vytíženější destinace, v létě například při sobotních rotacích do Barcelony.[29] Na konci roku 2013 dopravce oslavil 90. výročí od vzniku, které oslavoval také nátěr na letadlech.[30] Dne 9. prosince 2013 ČSA obnovily po dvouroční pauze lety z bratislavského letiště do Prahy a Košic. Na těchto trasách létají turbovrtulové stroje ATR 42 nebo 72.[31]

V roce 2014 byly rozprodány všechny letouny Airbus A320 kvůli neúnosné ekonomické situaci – málokdy se je podařilo naplnit.[32] V letní sezoně 2015 společnost provozovala celkem 17 letounů. Flotilu tvořilo devět letadel Airbus A319, jeden dálkový Airbus A330 a sedm vrtulových ATR.[27]

V roce 2016 společnost přepravila 2,26 milionů cestujících, což představuje nárůst o 13 procent oproti roku 2015.[33] Průměrná obsazenost na pravidelných linkách se zvýšila o 10 % oproti roku 2015 na 75,4 %. Zvýšil se také počet letů (o 9 %), což zapříčilo růst nabízené kapacity v letadlech, která se zvedla o 3,5 %.[34] Na začátku roku 2016 společnost přesídlila z letiště na Evropskou třídu, také kvůli nižším nájmům.[1] V březnu 2016 společnost objednala sedm letadel úspornější nové řady Airbus A320neo, které by měla obdržet v roce 2021. V roce 2019 jejich objednávku snížila na pouhé tři kusy.[35] Mají nahradit letouny Airbus A319 a celkově zvýšit kapacitu flotily.

V letní sezóně 2017 létalo pro společnost 18 letadel, poprvé po letech společnost nabrala nové zaměstnance – 15 pilotů, 30 sezónních letušek, několik IT pracovníků a právníků.[1]

Smartwings[edit]

Dne 6. října 2017 se majoritním vlastníkem stala společnost Smartwings (před přejmenováním Travel Service) a získala podíl 97,74 procent.[36] Odkoupila totiž 44 % od společnosti Korean Air a 20 % od státního podniku Prisko, přičemž 34 % již předtím vlastnila.[37][38] 2,26 % zůstalo České pojišťovně. Ačkoliv předtím Korean Air vlastnily v ČSA majoritní podíl, na řízení se nepodílely a ani ji nepodporovaly, jak slibovaly.[39]

ČSA byly po odkoupení společností Travel Service přiřazeny do koncernu Smartwings Group. Ten hodlá ČSA zbavit flotily Airbusů, které nahradí unifikované Boeingy 737.[40]

Na podzim 2018 a v zimě 2019 došlo k velkému rušení linek ČSA, například do Bratislavy, Ostravy a z Karlových Varů, kam společnost létala již od založení.

Hospodaření[edit]

Template:Infobox - firmaOd transformace na akciovou společnost v srpnu 1992 ČSA nikdy nevyplácely dividendy, po rekordní ztrátě 3,8 miliardy korun za rok 2009 musel stát upsat nové akcie za 2,5 miliardy korun.[10][41] Prodej části společnosti francouzské Air France skončil neúspěchem, následně se Antonínu Jakubšemu a Miroslavu Kůlovi podařilo společnost stabilizovat a postupně navyšovat přepravní kapacitu.[42] V září 2003 Miroslava Kůlu nahradil Jaroslav Tvrdík, dohodl se s odbory na navýšení mezd zhruba o třetinu a zahájil "bezprecedentní" nárůst přepravní kapacity.[43][44] V roce 2005 se hospodaření společnosti prudce zhoršilo. I přes zisk 198 milionů korun za prodej dvou letounů ATR skončilo hospodaření ČSA za rok 2005 provozní ztrátou téměř půl miliardy korun a Paroubkova vláda rozhodla o nahrazení Jaroslava Tvrdíka Radomírem Lašákem. Společnost nadále generovala provozní ztráty, nepomohl ani zisk 2,1 miliardy korun z prodeje téměř veškerého nemovitého majetku a zisk 1,2 miliardy korun z prodeje letadel. Celkem vykázaly ČSA za období 2005–2010 provozní ztrátu 3,4 miliardy korun, bez zahrnutí zisku z prodeje dlouhodobého majetku by byla provozní ztráta dvojnásobná. Hrubá marže (přidaná hodnota) nestačila ani na pokrytí osobních nákladů.[45]

V květnu 2015 se společnosti podařilo po dlouhé době dosáhnout zisku, a to 12,9 milionu korun. V říjnu téhož roku létaly ČSA v zisku i nadále – výdělek činil 374 milionů českých korun.[46]

Hospodaření Českých aerolinií a. s. v letech 2005–2016[45][47]
(součtové řádky tučně)
Miliardy korun 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2005-14 2015 2016
Tržby 21,5 24,0 24,0 23,2 20,4 16,9 14,8 13,7 10,2 9,5 178,2 ?
Výkonová spotřeba (18,3) (18,6) (18,7) (18,7) (18,1) (14,3) (12,8) (12,1) (10,0) (8,8) (150,4)
Hrubá marže 3,2 5,4 5,4 4,5 2,2 2,6 2,1 1,5 0,2 0,7 27,8
Osobní náklady (4,1) (4,5) (4,8) (4,8) (4,9) (3,9) (3,3) (1,5) (1,3) (1,2) (34,3)
Prodej dl. majetku 0,2 0,2 0,6 1,4 0,4 0,8 0,3 (0,2) 0,1 0,0 3,8
Rezervy 0,3 (0,5) (0,1) 0,3 (0,6) 0,5 0,1 1,1 0,2 (0,1) 1,1
Ostatní (odpisy ad.) (0,0) (0,8) (0,7) (0,6) (0,7) (0,3) (0,4) (0,1) (0,1) (0,0) (3,7)
Provozní zisk (0,5) (0,2) 0,5 0,7 (3,5) (0,3) (1,1) 0,8 (1,0) (0,6) (5,4) 0,2 0,3

Statistiky[edit]

Tabulka zobrazující počet přepravených cestujících, počty zaměstnanců, přepravený náklad a počet letadel ve flotile v jednotlivých letech:[21][47][48][49][50][51][52][53][7]

Rok
Přepravení cestující
Cestující

změna

Přepravený

náklad

(tuny)

Náklad

změna

Počet

zaměstnanců

Flotila Flotila

změna

1924 (pro zajímavost) 426 ? 1,9 ? ? ? ?
1938 (pro zajímavost) 33,003 ? 603 ? ? ? ?
1994 1 239 700 ? 9 000 ? 3924 ? ?
1995 1 488 300 Template:Růst 10 600 Template:Růst 3916 Template:Pokles ? ?
1996 1 612 100 Template:Růst 10 000 Template:Pokles 3976 Template:Růst ? ?
1997 1 733 700 Template:Růst 10 400 Template:Růst 3912 Template:Pokles ? ?
1998 1 801 800 Template:Růst 11 900 Template:Růst 3795 Template:Pokles ? ?
1999 2 064 100 Template:Růst 13 000 Template:Růst 3876 Template:Růst ? ?
2000 2 460 000 Template:Růst 16 600 Template:Růst 3990 Template:Růst ? ?
2001 2 870 000 Template:Růst 16 200 Template:Pokles 4422 Template:Růst ? ?
2002 3 060 000 Template:Růst +7 % 17 900 Template:Růst 4455 Template:Růst ? ?
2003 3 590 000 Template:Růst +17 % 21 000 Template:Růst 4543 Template:Růst ? ?
2004 4 340 000 Template:Růst +21 % 22 700 Template:Růst 4861 Template:Růst ? ?
2005 5 210 000 Template:Růst +20 % 22 000 Template:Pokles 5303 Template:Růst ? ?
2006 5 460 000 Template:Růst +5 % 23 200 Template:Růst 5442 Template:Růst 50[54] ?
2007 5 490 000 Template:Růst +0,5 % ? ? 4777 Template:Pokles ? ?
2008 5 620 000 Template:Růst +2 % ? ? 4642 Template:Pokles ? ?
2009 5 464 643 Template:Pokles −3% ? ? 4172 Template:Pokles 51 ?
2010 5 061 756 Template:Pokles −7 % ? ? 3300 Template:Pokles 50[55] Template:Pokles
2011 4 200 000 Template:Pokles −17 % ? ? 1783 Template:Pokles ? ?
2012 3 306 403 Template:Pokles 14 184 ? 998 Template:Pokles 31 ?
2013 2 844 586 Template:Pokles 11 168 ? 928 Template:Pokles 26 Template:Pokles
2014 2 270 000 Template:Pokles −19 % ? ? 823 Template:Pokles 17 Template:Pokles
2015 2 008 000 Template:Pokles −11 % 10 192 ? 628 Template:Pokles 17 Template:Stálost
2016 2 260 000 Template:Růst +13 % 8 813 Template:Pokles 649 Template:Růst 17 Template:Stálost
2017 2,678,967 Template:Růst +18 % 9,228 Template:Růst ? 18 Template:Růst
2018 2 700 000 Template:Růst +0 % 20 Template:Růst

Identita[edit]

Název[edit]

Společnost byla založena pod jménem Československé státní aerolinie, po konci druhé světové války byla přejmenována na Československé aerolinie. Při rozdělení podniku v roce 1991 společnost dostala název České aerolinie. Často se pro ni používá zkratka ČSA odvinutá od názvu Československé aerolinie, používaný od roku 1945 do rozdělení podniku v roce 1991, společnost si tuto zkratku ponechala kvůli zachování prestiže a dobrému jménu.[56] CSA je zároveň kód Českých aerolinií ICAO.[57] Od roku 1995 má společnost současný název a to České aerolinie.

[edit]

Do roku 1992 tvořil firemní identitu ČSA logotyp Československé aerolinie s moderně vyhlížejícím fontem v červených a modrých barvách, s československou vlajkou. Se změnou na akciovou společnost vzniklo nové logo, vycházející z toho původního, kombinující řadu tří tupoúhlých trojúhelníků – „praporků“, vzatých ze státní vlajky, které existovaly na levých horních okrajích každé skosené kapitálky původního písma. Firemní barvy se odvíjely z barev státní vlajky. Autory tohoto loga jsou Rostislav Vaněk a Radomír Leszczynski, kteří na něm pracovali od roku 1991 a práce jim zabrala 14 měsíců.

Autoři původního loga z roku 1992 Vaněk a Leszczynski se s ČSA od roku 2002 soudili.[58] Podle jejich názoru České aerolinie používají jejich logo protiprávně, bez smlouvy o šíření (licenční smlouvy). V roce 2009 byla částka, o kterou se autoři soudí, vyčíslena na 53 780 000 Kč.[59] ČSA odmítalo souvislost výměny původního loga se soudní pří: „Výzkumy provedené v Česku i zahraničí ukázaly, že dosavadní logo bylo vnímáno jako strnulé, nezajímavé a spojené s východoevropským, nižším standardem služeb, než ve skutečnosti České aerolinie poskytují,“ tvrdil viceprezident pro marketing Českých aerolinií Petr Pištělák.

V září 2007 ČSA uvedly změnu svého loga, na kterém pracovaly předchozích 18 měsíců. Autorem nového loga je grafik a zaměstnanec Českých aerolinií, Michal Kotyza, který na něm pracoval šest měsíců. Ztmavil firemní barvy, vyměnil písma, která zvolil dvě místo jednoho původního, pro logotyp i pro logo. To má tvar mírně otočeného sférického trojúhelníku, nazývaný jako „trsátko".[60]

Zbarvení letadel[edit]

Prvnímu sjednocenému zbarvení letounů Československých státních aerolinií bylo přezdíváno „vousy". Nátěr byl charakteristický šedým zbarvením dolní části trupu, kterou od bílého hořejšku odděloval modrý, pruh, ten se na přídi letounu rozbíhal a symbolizoval tak křídla ptáka. Od roku 1957 spolu se zahájením provozu prvního proudového letounu Tupolev Tu-104 pruh změnil svou barvu na červenou.[61] Dodáním nového letadla Iljušin Il-62 imatrikulace OK-YBA v roce 1969 změnily ČSA své zbarvení flotily na standardní pruh přes okna a červenou směrovku s nápisem „OK JET" a českou vlajkou. V druhé polovině 80. let byly písmena „JET" za „OK" změněny na ČSA.

V březnu 1990 přilétl do Prahy po generální opravě v Taškentu první stroj v novém bílém nátěru, na trupu bylo napsáno ČSA a na nově bílé směrovce zůstal pouze nápis „OK". Hned na podzim tohoto roku prošlo zbarvení letounů ČSA změnou, směrovka byla zpátky zbarvena, do bílé, červené a modré. Se změnou na akciovou společnost vzniklo nové logo,[kdy?] které se odrazilo na podzim roku 1992 i v nátěru letadel. Na trupu zůstal nápis ČSA, „OK" na směrovce vystřídalo tzv. hokejkové zbarvení s třemi tupouhelníky.

V lednu 2007 se s uvedením nového loga změnil nátěr letounů, jako první se nátěr objevil na Boeingu 737-45S imatrikulace OK-DGM.[62] Vepředu na trupu je umístěn trojúhelník a v něm je napsáno ČSA, motory jsou zabarvené do červené barvy a nad nimi je nad okénky modrý anglický nápis Czech Airlines. Na směrovce je na červeném trojúhelníku tzv. diamant.[63] Spodek letadla je standardně z části šedý. Dne 21. listopadu 2008 mělo nový nátěr 16 z 50 letounů ve flotile ČSA.[64]

Speciální zbarvení[edit]

Uniforma[edit]

Současná uniforma zaměstnanců, především stevardů a stevardek Českých aerolinií byla navržena designéry z české firmy OP Prostějov Profashion při změně loga v roce 2007. Převládají na nich základní barvy, jako jsou tmavomodrá, červená a v menší míře i černá a bílá. Na detailech, třeba na šátku nebo na knoflících, se opakuje symbol značky, kterému se někdy přezdívá „trsátko“. Součástí uniformní kázně jsou nejrůznější doplňky, jako je právě šátek, který musí být uvázaný vždy na pravé straně.[65]

Časopisy[edit]

Každé tři měsíce vydávají ČSA časopis flyOK. Jsou v něm uvedeny destinace, tipy, uživatelské informace a novinky z prostředí ČSA.[66] Předchozí palubní časopis vydávaný do roku 2016 se jmenoval Review,[66] ČSA v minulosti vydávalo také časopis Runway pro své zaměstnance.

Servis[edit]

Občerstvení[edit]

Od 1. prosince 2015 společnost přestala na palubách svých letounů podávat občerstvení zdarma (kromě letů do Almat a Soulu). ČSA se tak přidaly k spoustám společností na evropském trhu, odůvodnily své kroky tak, že lidem nechtějí vnucovat bezplatné neatraktivní občerstvení, zároveň zavedly novou nabídku placeného občerstvení na palubě, které je kvalitnější a má větší nabídku.[67]

Zavazadla[edit]

Od 1. prosince 2016 byl zvýšen váhový limit na zapsaná (odbavovaná) zavazadla – místo 15 kilogramů si mohou lidé brát až 23 kg (v ekonomické třídě).[68] V obchodní třídě si každý cestující může vzít na palubu až dvě 32 kilová zavazadla. Cestující si mohou brát do ekonomické třídy příruční zavazadlo do váhy 8 kg o maximální délce 55 cm, šířce 45 cm a hloubce 25 cm. Cestující obchodní třídy si mohou na palubu brát až 2 příruční zavazadla s hmotností až 8 kg.

Cestovní třídy[edit]

Ekonomická třída je nejčastější a nejlevnější třída na palubě ČSA. Jediný letoun, ve kterém mají cestující ekonomické třídy k dispozici osobní zábavní systém s interaktivní obrazovkou je Airbus A330-300.

Obchodní třída je dražší třída u ČSA s rozšířenými službami, poskytuje přístup do letištních salónků, rychlejší odbavení a její cestující mají v rámci letecké aliance SkyTeam balíček různých výhod nazvaný SkyPriority. Ve svých letadlech výrobce ATR České aerolinie speciální sedadla obchodní třídě neposkytují, ve většině Airbusů A319 je vždy pouze na prostředním sedadle stolek (sedí se 2-2 místo 3-3), v několika A319 na delší trasy (např. OK-OER, OK-PET) jsou v obchodní třídě speciální větší sedadla (2-2).[69] Letoun Airbus A330-300 má poprvé historii ČSA sedadla v obchodní třídě s lůžkovou úpravou, jsou v designu Korean Air.

Hodnocení[edit]

V letech 2004, 2005, 2006 společnost obdržela na základě odborné veřejnosti ocenění „Nejlepší letecká společnost se sídlem ve střední a východní Evropě“.[54] V roce 2016 byly ČSA společností Skytrax ohodnoceny jako tříhvězdičková letecká společnost. Nyní (v září 2019) jsou Czech airlines na serveru TripAdvisor hodnoceny třemi hvězdičkami z pěti podle zhruba dvou tisíc recenzí. Podle žebříčku AirHelp se Czech airlines umístili na 59. místo ze 72 hodnocených aerolinek.

Bývalé sesterské společnosti[edit]

Firma Air Cargo Terminal a.s. byla založena v dubnu roku 2007 Českými aeroliniemi, ty se tak připravily k odprodeji této společnosti.[70] Stala se provozovatelem nákladního terminálu na Letišti Václava Havla v Praze, zajišťuje zde také zacházení s nákladem.[71] Později v roce 2007 byla společnost odkoupena firmou Central European Handling.[72]

Firma Air Czech Catering a.s. byla založena v dubnu roku 2007 Českými aeroliniemi, aby převzala všechny jejich aktivity z oblasti stravovacích služeb (cateringu) v letadlech.[71] České aerolinie se tak připravily k odprodeji této společnosti.[70] V roce 2008 byl podnik odkoupen firmou Alpha Overseas Holdings Ltd.[73] za 682 milionů Kč.[74][[Soubor:ČAH.jpg|náhled|Budova Českého aeroholdingu na Letišti Václava Havla v Praze|vlevo]]ClickforSky a.s. byla dceřiná společnost ČSA provozující bývalý internetový systém Click4sky prodeje letenek Českých aerolinií, který měl konkurovat nízkonákladovým leteckým společnostem. Do 14. září 2007 se společnost jmenovala Czech Charters, a.s..[75] Projekt po dvou letech provozu v listopadu 2009 skončil.

Czech Airlines Handling a.s. (dříve ČSA Support)[76] byla sesterská společnost Českých aerolinií, v roce 2011 byla prodána skupině Český aeroholding za přibližně 750 milionů Kč.[77] Zajišťuje pozemní služby na Letišti Václava Havla v Praze, což zahrnuje odbavení cestujících a letadel. Firma funguje již od založení Českých aerolinií v roce 1923. V roce 1998 se vyčlenily činnosti jako jsou úklid letadel, úklid objektů a dopravní činnosti do dceřiné společnosti Českých aerolinií s názvem ČSA Support s.r.o. Od 1. ledna 2010 převzala tato společnost služby spojené s odbavováním cestujících a letadel Českých aerolinií a o měsíc později změnila název na Czech Airlines Handling.

Společnost Czech Airlines Technics a.s. byla založena 1. srpna 2010 jako dceřiná společnost ČSA,[78] předtím působila jako součást této společnosti. V dubnu 2012 se novým majitelem stala skupina Český aeroholding, která za tuto firmu zaplatila 1,1 miliardy Kč. Zajišťuje údržbu letadel pro České aerolinie a další dopravce z celého světa. V roce 2012 zaměstnávala přes 800 lidí a měla zisk 4,35 milion Kč.[79]

CSA Services s.r.o. je kontaktní centrum dříve spadající pod České aerolinie nabízející personální služby. Firma byla založena v roce 1996.[80] Od roku 2011 je jeho vlastníkem Český aeroholding.

Czech Aviation Training Centre s.r.o. ve zkratce CATC je výcvikové středisko zajišťující výcvik pilotů a dalšího personálu v letadlech.[81] Poskytuje výcvik pilotů Český aerolinií, Travel Service a dalších leteckých společností. Navazuje na tradici výcvikového střediska ČSA, sídli na Letišti Václava Havla Praha.[82]

Holidays Czech Airlines byla charterová letecká společnost založená Českými aeroliniemi 1. června 2010. Provozovala nepravidelnou leteckou přepravu flotilou Boeingů 737 a Airbusů A320. V lednu roku 2012 si ztrátové Holidays Czech Airlines od ČSA odkoupil Český aeroholding za víc než půl miliardy korun,[83] později začaly rušit své chartery a létaly je se svými posádkami pro Travel Service, v dubnu 2013 byly pozastaveny jejich lety (také kvůli žalobě TVS), 30. června 2014 byla společnost vymazána z rejstříku.[84]

Letecké nehody[edit]

Template:Viz též Do roku 1977 při nehodách letadel ČSA zemřelo 545 lidí a dalších 12 kteří v letadle při havárii nebyli. Od roku 1977 se ČSA nestala žádná smrtelná nehoda. Nejtragičtější nehoda této společnosti byl Let ČSA 540 v roce 1975, kdy při nepodařeném pokusu o přistání v Damašku zemřelo 126 lidí, přežili pouze dva.

Ředitelé[edit]

Od rozdělení ČSA v listopadu 1991 se do současnosti ve společnosti vystřídalo jedenáct ředitelů:

Funkční období Jméno
listopad 1990 – duben 1992 Oldřich Churain
červen 1992 – prosinec 1993 Jiří Fiker (prezident)
srpen 1992 – únor 1994 Georges Vejdovský (výkonný ředitel)
prosinec 1993 – srpen 1999 Antonín Jakubše
září 1999 – prosinec 2003 Miroslav Kůla
leden 2004 – leden 2006 Jaroslav Tvrdík
únor 2006 – říjen 2009 Radomír Lašák
října 2009 – říjen 2011 Miroslav Dvořák
listopad 2011 – září 2014 Philippe Moreels
září 2014 – říjen 2018[85] Jozef Sinčák
listopad 2018[86] – současnost Petr Kudela

Destinace[edit]

náhled|Destinace Českých aerolinií 2017; modře: Česko; červeně: pravidelné destinace; žlutě: sezónní destinace

Template:Podrobně České aerolinie v letní sezónně 2017 létaly do 50 destinací v 25 zemích v Evropě a Asii (Soul, Rijád).[87] Provozují pravidelné lety z hlavní základny v Praze.

Codeshare[edit]

ČSA mají tzv. codeshare dohodu a provozují v současnosti společné lety s aerolinkami SkyTeamu a dalšími: Template:Sloupce

Charterové lety[edit]

České aerolie kromě pravidelných letů provozují také nepravidelné charterové lety pro různé cestovní kanceláře.

Exim Tours[edit]

[[Soubor:Holidays Czech Airlines Airbus A320 Vanzura.jpg|náhled|Bývalá sesterská společnost ČSA, Holidays Czech Airlines a její Airbus A320]]Česká cestovní kancelář Exim Tours v roce 2004 podepsala s Českými aeroliniemi smlouvu o charterové dopravě, společnost tak začala využívat přepravní kapacity této letecké společnosti.[88] V roce zahájení spolupráce ČSA na charterových letech přepravily 330 000 cestujících, především díky této cestovní kanceláři.[89] V červnu 2007 ČSA podepsaly smlouvu s Exim Tours o prodloužení smlouvy na další tři roky.[90] České aerolinie létaly s klienty Exim Tours například do destinací jako Varadera na Kubě, Isla de Margarita ve Venezuele, ostrovy San Andres a Providencia v Kolumbii, La Romana v Dominikánské republice nebo do destinací v Egyptě, El Salvadoru, Tuniska a Řecka. V roce 2006 přepravily České aerolinie na charterových linkách 845 000 cestujících, což znamenalo 13% nárůst oproti roku 2005.[50]

V květnu 2010 skončil Českým aeroliniím leasing posledního dálkového letounu Airbus A310 umožnující létat do exotických destinací, kvůli čemuž se největší česká cestovní kancelář této doby – Exim Tours po mnoholeté spolupráci rozhodla ukončit dlouhodobou spolupráci.[91] Klienti Exim Tours od této doby začali létat s českou leteckou společností Travel Service, která vyhrála výběrové řízení a s Exim Tours spolupracovala již předchozí roky. Do roku 2010 mělo ČSA vyhrazenou flotilu cca 5 charterových letounů, v roce 2010 se ji neúspěšně snažila prodat společnost Travel Service.[91]

Holidays Czech Airlines[edit]

Template:Viz též V reakci na odchod Exim Tours od ČSA firma založila v roce 2010 novou charterovou sesterskou leteckou společnost Holidays Czech Airlines, se kterou na podzim téhož roku uzavřela s cestovní kanceláří Blue Style tříletou smlouvu.[92] Na začátku roku 2012 si ztrátové Holidays Czech Airlines od ČSA odkoupil Český aeroholding za víc než půl miliardy korun,[83] později začaly rušit své chartery a létaly je se svými posádkami pro Travel Service, v dubnu 2013 byly pozastaveny jejich lety (také kvůli žalobě TVS), 30. června 2014 byla společnost vymazána z rejstříku.[84]

Travel Service[edit]

Od roku 2013 létá charterové lety pro ČSA aerolinie Travel Service.[93]

Nákladní lety[edit]

České aerolinie provozují také svou organizační jednotku České aerolinie Cargo (anglicky Czech Airlines Cargo) což je společnost zajišťující přepravu různého zásilek a pošty v letadlech ČSA do přímých destinací ČSA.[71] Využívají k tomu především nákladní kapacity na palubách letadel ČSA nebo speciální nákladní lety v režimu jednorázových i pravidelných linek.[94] České aerolinie Cargo jsou členem letecké aliance SkyTeam Cargo. Díky tomu slouží pro členy SkyTeamu jako generální prodejní agent pro Česko.

Flotila[edit]

[[Soubor:ATR 42-500, (OK-JFK), České aerolinie.jpg|náhled|ATR 42-500 imatrikulace OK-JFK]] [[Soubor:Czech Airlines, OK-NEM, Airbus A319-112 (15833965564).jpg|náhled|Airbus A319-112 (OK-NEM) ČSA na letišti v Praze]]

Současná[edit]

Flotila ČSA se k 23. říjnu 2019 skládala z 14 letadel, přičemž průměrné stáří je přibližně 13,2 let (v listopadu 2015 to bylo 9,5).[95][96] Hlavním typem ve flotile je úzkotrupý Airbus A319 pro střední tratě. Turbuvrtulovými ATR 72 létají ČSA na především krátkých, až středně dlouhých trasách. Na nejdelší lince do Soulu létá širokotrupý Airbus A330-300. Na vytížené letní sezóny si České aerolinie půjčují letadla od společností jako Smartwings či Go2Sky. Naopak v zimě při menším vytížením společnost pronajímá svá letadla dalším leteckým společnostem jako například Eurowings,[97] Saudia nebo SpiceJet.[53]

Pronájem kdysi páteřních A319 má skončit nejpozději v roce 2020. ČSA, resp. vlastník Smartwings, nebudou leasing obnovovat, ale plánují nahrazení Boeingy 737-800.[98] V říjnu 2019 Smartwings potvrdil objednávku letadel Airbus A321LR (3) a A220 (4).[99]

Letadlo Počet Objednávky Cestující Poznámky Imatrikulace
B E Celkem
Airbus A319-100 6 — 4 138 142 5 letadel pronajato společnosti Eurowings OK-MEL
Airbus A220-300 — 6 ? 149 ? První letadla by měla být zařazena od konce roku 2020, typ nahradí vrtulová letadla ATR. Čtyři letouny mají aerolinky koupit ze svého vlastnictví a dvou jednají s leasingovými společnostmi.[100]
Airbus A321XLR — 3 ? ? 195

[101]

Odběr má začít v letech 2023 a 2024
Airbus A330-300 1 — 24 252 276 Pronajato od Korean Air OK-YBA
ATR 72-500 6 — 4 54 60 Pět letadel má z počátku roku 2020 opustit flotilu OK-GFQ, GFR, GFS, MFT, NFU, NFV
Boeing 737-800 1 — 10 174 189 Plánují se zařadit další jako náhrada za Airbusy A319[102] OK-TST
Celkem 14 9


Historická[edit]

Vysloužené typy letadel provozované jak Českými, tak Československými aeroliniemi:[103]

Letadlo Počet Zařazeno Vyřazeno Cestujících Poznámky Imatrikulace
Aero A-14 Brandenburg 3 1923 1927 ? [104] ?
Aero Ae-45 55 1951 1969 4 Aera Ae-45 verzí 45 a 45S sloužily pro provozování aerotaxi pod značkou Agrolet.[15] ?
Airbus A310-300 4 1991 2010 201/210[105] Na konci 80. let chyběl ČSA dálkový letoun a žádný ze sovětské výroby nebyl vhodný. Tento typ létal na pravidelných linkách do Bangkoku, Bombaje, Colomba, Dubaje, Hanoje, Havany, Jakarty, Kuala Lumpuru, Montrealu, New Yorku, Singapuru.[106]

V roce 2010 skončil leasing posledních dvou Airbusů A310-300 na dlouhé tratě, které byly pro ČSA ztrátové.

OK-WAA, OK-WAB, OK-YAC, OK-YAD
Airbus A320-200 9 2005 2014 156/158/180 Setrvání typu bylo ve flotile ekonomicky neúnosné – všechna místa se málokdy podařilo naplnit[32] OK-GEA, OK-GEB, OK-LEE, OK-LEF, OK-LEG, OK-MEH, OK-MEI, OK-MEJ, OK-NES
Airbus A321-200 3 2005 2013 206/212 Setrvání typu bylo ve flotile ekonomicky neúnosné – všechna místa se málokdy podařilo naplnit, létaly převážně na charterech.[32] Na léto 2018 si ČSA typ pronajaly od Danish Air Transport.[107] OK-CED, OK-CEC, OY-RUU
Airspeed AS.6 Envoy 4 1935 1939 6 Britský celodřevěný nízkokapacitní letoun byl prvním letadlem se zatahovacím podvozkem ve flotile ČSA; obsluhovaly hlavně linku do Moskvy. OK-BAL, OK-BAM, OK-BAN, OK-BAO
ATR 42-300 5 1994 2011 46 OK-BFG, OK-BFH, OK-TFE, OK-TFF, OK-VFI
ATR 42-400 2 1996 2005 ? OK-AFE, OK-AFF
ATR 42-500 6 2004 2019 48 OK-JFL, OK-JFJ, OK-JFK, OK-KFO, OK-KFN, OK-KFP
ATR 72-200 5

1992

2015 64 V roce 2016 vypůjčení na tři dny od Mistral Air[108] OK-XFA, OK-XFB, OK-XFC, OK-XFD, OK-XFT
Boeing 737-400 15 1995 2010, 2016 162 Na letní sezónu 2016 a 2018[109]si ČSA pronajaly jeden kus od Go2Sky OK-BGQ, OK-CGT, OK-DGM, OK-DGN, OK-EGP, OK-FGR, OK-FGS, OK-VGZ, OK-WGT, OK-WGG, OK-WGX, OK-WGY, OK-YGA, OK-YGU, OM-GTB
Boeing 737-500 15 1992 2015 102/108 OK-WGD, OK-XGV, OK-XGW, OK-XGA, OK-XGB, OK-XGC, OK-XGD, OK-XGE, OK-CGH, OK-CGJ, OK-CGK, OK-DGL, OK-EGO, OK-DGB, OK-DGC
Bristol Britannia 2 1962 1969 61-90 ? Pronajaté od kubánské společnosti Cubana de Aviación (Služba u ČSA) OK-MBA, OK-MBB
Douglas DC-3 7 1946 ? 21 ?
De Havilland DH.50 8 1925 1930 4 Letoun byl upraven pro provoz v Československu, u společnosti nalétaly 1,029,792 kilometrů, viz služba u ČSA L-BAHG, L-BALA, L-BALB, L-BALC, L-BALD, L-BALE, L-BALF, L-BALG
Farman F.60 Goliath 6 1924 1931 14 (Služba u ČSA)[6] OK-ALF, OK-AGA, OK-AGC, OK-AGE, OK-AGF, OK-AGH
Ford 5-AT-C 1 1929 1930 13 Svoji činnost ukončil stroj tragicky dne 22. srpna 1930, kdy havaroval v Bedřichově u Jihlavy, 12 z 13 osob zahynulo. Celkem tento stroj nalétal 15 800 km a 109 hodin.

(Služba u ČSA)

OK-FOR
Lisunov Li-2 8 1949 1957 21 Tyto stroje létaly po boku Douglasů DC-3, které byly oproti Lisunovům u mechaniků a posádky oblíbenější kvůli větší spolehlivosti. (Služba u ČSA) OK-GAA, OK-GAB, OK-GAC, OK-GAD, OK-GAE, OK-GAF, OK-GAG, OK-GAH
Iljušin Il-12 10 1949 1960 27/32 OK-CBA, OK-CBF, OK-DBB, OK-DBC, OK-DBD, OK-DBG, OK-DBN, OK-DBP, OK-DBU a OK-DBW
Iljušin Il-14/Avia 14 32 1957 1977 18 OK-LCE, ?
Iljušin Il-18 12 1960 1990 84/120 (Služba u ČSA) OK-NAA, OK-NAB, OK-OAC, OK-OAD, OK-PAE, OK-PAF, OK-PAG, OK-PAH, OK-WAI, OK-WAJ, OK-PAI, OK-VAF
Iljušin Il-62 9 1969 1991 174 (Služba u ČSA) OK-YBA, OK-YBB, OK-ZBC, OK-ABD, OK-DBE, OK-DBF, OK-EGB, OK-GBH, OK-FBF
Iljušin Il-62M 6 1979 1993 174 (Služba u ČSA) OK-JBI, OK-JBJ, OK-KBK, OK-OBL, OK-PBM, OK-KBN
Jakovlev Jak-40 5 1974 1992 ? (Služba u ČSA) OK-EEA, OK-EEB, OK-EEC, OK-EEG, OK-OFEH
Junkers Ju 352A-1 1 ? 1946 ? OK-JUE
Junkers Ju-52/3m 5 1946 1948 ? OK-ODH, OK-PDC, OK-TDI, OK-ZDN, OK-ZCA
Saab 340B 3 2008 ? 33 Pronajaty od CCA, jeden od Škoda Air (v 90. letech) OK-CCD, CCO
Saro Cloud A. 19/5 1 1935 1939 8 Nasazen na první mezinárodní linku ČSA do Jugoslávie (letní chartery), přistávalo na moři u resortů OK-BAK
Savoia Marchetti S-73 6 1937 1940 18 U ČSA tyto stroje nalétaly 5371,07 hod a 1 233 302 km

(Služba u ČSA)

OK-BAB, OK-BAC, OK-BAD, OK-BAE, OK-BAF, OK-BAG
Siebel Si 204 5 1946 1950 6/9 OK-ZCD, OK-ACS, OK-ACV, OK-ADF a OK-ADY
Tupolev Tu-104A 6 1957 1973 70 Letoun, s kterým provozovaly ČSA pravidelné linky s proudovým letounem jako druzí na světě (Služba u ČSA) OK-LDA, OK-LDB, OK-LDC, OK-NDD, OK-MDE, OK-NDF
Tupolev Tu-124 3 1964 1972 45 (Služba u ČSA) OK-TEA, OK-TEB, OK-UEC
Tupolev Tu-134A 14 1971 1997 72 (Služba u ČSA) OK-AFA, OK-AFB, OK-CFC, OK-CFD, OK-CFE, OK-CFF, OK-CFG, OK-CFH, OK-DFI, OK-EFK, OK-EFJ, OK-HFL, OK-HFM, OK-IFN
Tupolev Tu-154M 7 1988 1999 164/175[110] (Služba u ČSA) OK-SCA, OK-TCB, OK-TCC, OK-UCE, OK-UCF, OK-VCG
Let L-410 12 1976 1981 19 Převedé od SlovAiru i s posádkami[104][111] OK-DDY, OK-DZA, OK-BYF, ?
Let L-200 Morava 45 ? ? 4 Lety L-200 verzí 200, 200A a 200D sloužily pro provozování aerotaxi pod značkou Agrolet.[15] OK-MEA, OK-MEB, OK-MEC, OK-MED, OK-MEE, ?
Celkem 443

Odkazy[edit]

Reference[edit]

  1. ^ a b c Template:Citace elektronického periodika
  2. ^ Template:Citace elektronické monografie
  3. ^ Template:Citace elektronické monografie
  4. ^ Template:Citace elektronického periodika
  5. ^ Template:Citace elektronického periodika
  6. ^ a b c d e Template:Citace elektronického periodika
  7. ^ a b Template:Citace elektronického periodika
  8. ^ Template:Citace periodika
  9. ^ Template:Citace elektronického periodika
  10. ^ a b Obchodní rejstřík na justice.cz, IČ 45795908
  11. ^ Template:Citace elektronického periodika
  12. ^ Template:Citace elektronické monografie
  13. ^ Template:Citace elektronického periodika
  14. ^ a b Template:Citace elektronického periodika
  15. ^ a b c Template:Citace elektronického periodika
  16. ^ Template:Citace elektronického periodika
  17. ^ Template:Citace elektronického periodika
  18. ^ Template:Citace elektronického periodika
  19. ^ Template:Citace elektronického periodika
  20. ^ Template:Citace elektronického periodika
  21. ^ a b Template:Citace elektronického periodika
  22. ^ Výroční zpráva Českých aerolinií za rok 2008
  23. ^ Jan Šindelář, Jiří Šimáně: Zisk tvoříme v zahraničí, český trh je deformovaný, E15, 16. dubna 2012, cit. "Nabídli jsme luxusní jednu miliardu při vyrovnání vlastního jmění, což je částka, kterou od té doby České aerolinie prohospodařily nejméně třikrát."
  24. ^ Jan Šindelář, Miroslav Dvořák: Každý další rok fungování ČSA je pro Ruzyni přínosem, E15, 20. února 2012, titulní strana, cit. „Důvody (pro vznik Českého aeroholdingu) jsou v zásadě tři. ... Za druhé šlo samozřejmě o získání prostředků pro ČSA. Tenkrát vznikla mediální zkratka, že Travel Service nabídl za ČSA jednu miliardu korun. Výnos státu by ale byl záporný, neboť Travel Service měl několik podmínek. Mimo jiné chtěl dorovnat záporný vlastní kapitál. Stát by tak zaplatil několik miliard a dostal by jednu.“
  25. ^ Vláda dá na odstranění ekologických škod po ČSA 27 milionů
  26. ^ Template:Citace elektronického periodika
  27. ^ a b c d e Travel Service dokončil koupi 34 procent akcií ČSA, Finanční noviny, 31. 3. 2015, ČTK
  28. ^ Template:Citace elektronického periodika
  29. ^ Template:Citace elektronického periodika
  30. ^ Template:Citace elektronického periodika
  31. ^ Template:Citace elektronického periodika
  32. ^ a b c Template:Citace elektronického periodika
  33. ^ Template:Citace elektronické monografie
  34. ^ Template:Citace elektronické monografie
  35. ^ Template:Citace elektronické monografie
  36. ^ Template:Citace periodika
  37. ^ Template:Citace elektronického periodika
  38. ^ Template:Citace elektronické monografie
  39. ^ Template:Citace elektronického periodika
  40. ^ Template:Citace periodika
  41. ^ Výroční zpráva za rok 2009
  42. ^ Marcela Alföldi Šperkerová, Jan Štětka, Operace OK: pacient umírá, EKONOM.IHNED.CZ, 22. října 2009
  43. ^ Výroční zpráva Českých aerolinií za rok 2003, úvodní slovo předsedy představenstva a prezidenta Českých aerolinií Jaroslava Tvrdíka, str. 8–9 "Již v roce 2004 dojde k bezprecedentnímu nárůstu přepravní kapacity společnosti." a str. 57 (v listopadu 2003 podepsány kolektivní smlouvy)
  44. ^ Marek Pražák, ČSA se pouštějí do odvážné hry, Mladá fronta DNES, 19. března 2004, druhá strana sešitu Ekonomika (průměrná mzda v ČSA má z loňských 33 tisíc korun měsíčně vzrůst v roce 2006 na 45 tisíc)
  45. ^ a b Výroční zprávy ČSA za kalendářní roky 1997–2014
  46. ^ Template:Citace periodika
  47. ^ a b Template:Citace elektronického periodika
  48. ^ Template:Citace monografie
  49. ^ Template:Citace elektronického periodika
  50. ^ a b Template:Citace elektronického periodika
  51. ^ Template:Citace elektronického periodika
  52. ^ Template:Citace periodika
  53. ^ a b Template:Citace elektronické monografie
  54. ^ a b Template:Citace elektronické monografie
  55. ^ Template:Citace periodika
  56. ^ Template:Citace elektronického periodika
  57. ^ Template:Citace elektronického periodika
  58. ^ Template:Citace elektronického periodika
  59. ^ Template:Citace elektronického periodika
  60. ^ Template:Citace elektronického periodika
  61. ^ Template:Citace periodika
  62. ^ Template:Citace elektronického periodika
  63. ^ Template:Citace elektronického periodika
  64. ^ Template:Citace elektronického periodika
  65. ^ Template:Citace elektronického periodika
  66. ^ a b Template:Citace elektronického periodika
  67. ^ Template:Citace elektronického periodika
  68. ^ Template:Citace elektronického periodika
  69. ^ Template:Citace elektronického periodika
  70. ^ a b Template:Citace periodika
  71. ^ a b c Template:Citace elektronického periodika
  72. ^ Template:Citace elektronické monografie
  73. ^ Template:Citace elektronického periodika
  74. ^ Template:Citace periodika
  75. ^ Template:Citace periodika
  76. ^ Template:Citace elektronického periodika
  77. ^ Template:Citace elektronického periodika
  78. ^ Template:Citace elektronické monografie
  79. ^ Template:Citace periodika
  80. ^ Template:Citace elektronické monografie
  81. ^ Template:Citace elektronické monografie
  82. ^ Template:Citace elektronické monografie
  83. ^ a b Template:Citace elektronického periodika
  84. ^ a b Template:Citace elektronického periodika
  85. ^ Template:Citace periodika
  86. ^ Template:Citace elektronického periodika
  87. ^ Template:Citace elektronického periodika
  88. ^ Template:Citace elektronického periodika
  89. ^ Template:Citace elektronické monografie
  90. ^ Template:Citace elektronického periodika
  91. ^ a b Template:Citace elektronického periodika
  92. ^ Template:Citace elektronického periodika
  93. ^ Template:Citace elektronického periodika
  94. ^ Template:Citace elektronického periodika
  95. ^ Template:Citace elektronického periodika
  96. ^ Template:Citace elektronického periodika
  97. ^ Template:Citace elektronického periodika
  98. ^ Template:Citace elektronického periodika
  99. ^ Template:Citace elektronické monografie
  100. ^ Template:Citace elektronické monografie
  101. ^ Template:Citace elektronického periodika
  102. ^ Template:Citace elektronického periodika
  103. ^ Template:Citace elektronického periodika
  104. ^ a b Template:Citace elektronického periodika
  105. ^ Template:Citace elektronického periodika
  106. ^ Template:Citace elektronického periodika
  107. ^ Template:Citace periodika
  108. ^ Template:Citace elektronického periodika
  109. ^ Template:Citace periodika
  110. ^ Template:Citace elektronické monografie
  111. ^ Template:Citace elektronického periodika

Související články[edit]

Externí odkazy[edit]

Commons logo
Commons logo
Τα Wikimedia Commons έχουν πολυμέσα σχετικά με το θέμα

Template:České aerolinieTemplate:Unimex GroupTemplate:České letecké společnosti Template:SkyTeam

Template:Autoritní data

Template:Portály

Kategorie:České letecké společnosti Kategorie:Firmy v Praze Kategorie:Korean Air Kategorie:Ruzyně Kategorie:Vzniklo 1923

Retrieved from "https://en.wikipedia.beta.wmflabs.org/w/index.php?title=České_aerolinie&oldid=401811"