Hasičský záchranný sbor České republiky

Template:Infobox - organizace náhled|Hasiči ve spolupráci se zdravotnickou záchrannou službou předvádí ukázku vyprošťování zraněného z auta Hasičský záchranný sbor České republiky (HZS ČR) je bezpečnostní sbor České republiky, jehož základním úkolem je chránit životy a zdraví obyvatel, životní prostředí, zvířata a majetek před požáry a jinými mimořádnými událostmi a krizovými situacemi (živelní pohromy apod.). Vznikl 1. ledna 1995 ze Sboru požární ochrany, a to na základě zákona č. 203/1994 Sb. K 1. lednu 2001 byla zákonem č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, provedena reorganizace HZS ČR do současné podoby. Činnost HZS ČR se řídí dle zákona č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru), ve znění pozdějších předpisů.

Hasiči jsou ve služebním poměru, který upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Hasičský záchranný sbor České republiky měl v roce 2018 celkem 9793 příslušníků a dalších 1057 civilních zaměstnanců v pracovním poměru (z celkového počtu je 15 % žen).^[1] V čele Hasičského záchranného sboru České republiky stojí generální ředitel, kterým je od roku 2011 Drahoslav Ryba.

Organizační struktura

Template:Podrobně náhled|Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje - Stanice Slaný Hasičský záchranný sbor ČR v tvoří generální ředitelství, které je organizační součástí Ministerstva vnitra, a dále pak 14 hasičských záchranných sborů krajů, Střední odborná škola požární ochrany a Vyšší odborná škola požární ochrany a Záchranný útvar HZS ČR. Součástí Hasičského záchranného sboru ČR jsou také vzdělávací, technická a jiná účelová zařízení, konkrétně Školní a výcvikové zařízení HZS ČR, Institut ochrany obyvatelstva (IOO) Lázně Bohdaneč, Technický ústav požární ochrany (TUPO) Praha, Skladovací a opravárenské zařízení HZS ČR a Hasičský útvar ochrany Pražského hradu. Krajské HZS sídlí v krajských sídlech, s výjimkou Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje, jehož sídlem je Kladno.

V čele generálního ředitelství je generální ředitel Hasičského záchranného sboru České republiky. Generální ředitelství řídí hasičské záchranné sbory krajů, které jsou organizačními složkami státu a účetními jednotkami; jejich příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly ministerstva. Generálním ředitelem HZS ČR je od 1. prosince 2011 Drahoslav Ryba.

Hasičské záchranné sbory jednotlivých krajů mají obdobnou vnitřní strukturu jako generální ředitelství. Krajská ředitelství řídí jednotlivé územní odbory, jejichž působnost je shodná s územím okresů.

Sídla HZS krajů a územní odbory


	sídlo	Počet stanic	Územní odbory
Hasičský záchranný sbor Hlavního města Prahy	Praha	11
Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje	Kladno	32	9 - Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Příbram
Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje	České Budějovice	16	7 - České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice, Tábor
Hasičský záchranný sbor Plzeňského kraje	Plzeň	17	5 - Domažlice, Klatovy, Plzeň, Rokycany, Tachov
Hasičský záchranný sbor Karlovarského kraje	Karlovy Vary	8	3 - Cheb, Karlovy Vary, Sokolov
Hasičský záchranný sbor Ústeckého kraje	Ústí nad Labem	21	7 - Děčín, Chomutov, Litoměřice, Most, Teplice, Ústí nad Labem, Žatec
Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje	Liberec	9	4 - Česká Lípa, Liberec, Jablonec nad Nisou, Semily
Hasičský záchranný sbor Královéhradeckého kraje	Hradec Králové	14	5 - Jíčín, Hradec Králové, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov
Hasičský záchranný sbor Pardubického kraje	Pardubice	15	4 - Chrudim, Pardubice, Svitavy, Ústí nad Orlicí
Hasičský záchranný sbor Kraje Vysočina	Jihlava	21	5 - Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou
Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje	Brno	26	7 - Brno-město, Brno-venkov, Blansko, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo
Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje	Olomouc	13	5 - Olomouc, Prostějov, Přerov, Šumperk, Jeseník
Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje	Ostrava	22	6 - Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Ostrava, Opava
Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje	Zlín	13	4 - Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín

Hasičské stanice

náhled|vlevo|Sídlo Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy v Sokolské uliciPo celé ČR je rozmístěných celkem 238 stanic Hasičského záchranného sboru ČR a cca 6 860 zbrojnic dobrovolných hasičů.

C1 - stanice umístěná v obci s počtem obyvatel do 40 tisíc,
C2 - stanice umístěná v obci s počtem obyvatel od 40 tisíc do 75 tisíc,
C3 - stanice umístěná v obci s počtem obyvatel nad 75 tisíc,
P0 - stanice umístěná v obci s počtem obyvatel do 15 tisíc, kde jednotka hasičského záchranného sboru kraje vznikla sdružením prostředků obce a hasičského záchranného sboru kraje podle § 69a zákona,
P1 - stanice umístěná v obci s počtem obyvatel do 15 tisíc nebo v části obce, kde jednotka hasičského záchranného sboru kraje zabezpečuje výjezd družstva o zmenšeném početním stavu
P2 - stanice, která zabezpečuje výjezd družstva a je vybavena stanovenou požární technikou a automobilovým žebříkem,
P3 - stanice umístěná v obci s počtem obyvatel nad 30 tisíc nebo v části obce, kde jednotka hasičského záchranného sboru kraje zabezpečuje výjezd družstva a družstva o zmenšeném početním stavu a je vybavena stanovenou požární technikou, automobilovým žebříkem a další požární technikou,
P4 - stanice umístěná v obci s počtem obyvatel nad 15 tisíc nebo v části obce, kde jednotka hasičského záchranného sboru kraje zabezpečuje výjezdy 2 družstev.

Úkoly

Základním posláním HZS ČR je chránit životy a zdraví obyvatel a majetek před požáry a poskytovat účinnou pomoc při mimořádných událostech. HZS ČR plní úkoly v oblasti integrovaného záchranného systému, krizového řízení a požární ochrany.

Pokud zvláštní právní předpis stanoví v mezích úkolů hasičského záchranného sboru působnost ministerstva, vykonává ji generální ředitelství. Úkoly hasičského záchranného sboru plní příslušníci HZS ve služebním poměru a občanští zaměstnanci HZS v pracovním poměru.

Příslušníci

Příslušníkům přísluší služební stejnokroj a služební hodnost. Každý příslušník je i v době mimo službu, pokud není pod vlivem léků nebo jiných látek, které závažným způsobem snižují jeho schopnost jednání, povinen provést zásah, popřípadě učinit jiná opatření k provedení zásahu.

Služební slib příslušníka zní: „Slibuji na svou čest a svědomí, že při výkonu služby budu nestranný a budu důsledně dodržovat právní a služební předpisy, plnit rozkazy svých nadřízených a nikdy nezneužiji svého služebního postavení. Budu se vždy a všude chovat tak, abych svým jednáním neohrozil dobrou pověst bezpečnostního sboru. Služební povinnosti budu plnit řádně a svědomitě a nebudu váhat při ochraně zájmů České republiky nasadit i vlastní život.“ Složení služebního slibu je podmínkou vzniku služebního poměru.

Statistika

V roce 2017 JPO (jednotky požární ochrany) zasahovaly celkem u 125 974^[2] událostí. Do celkového počtu je zahrnuto 24 událostí (z toho 14 požárů), k nimž došlo v zahraničí a byly k nim JPO z ČR povolány nebo se

jednalo o zásah na obou stranách hranice. Zároveň jsou do celkového počtu zahrnuty i humanitární pomoci ČR do zahraničí. Hasiči při zásazích bezprostředně zachránily 26 424^[2] osob a dalších 39 209^[2] před hrozícím nebezpečím evakuovaly.