Jump to content

Baťa

Add links
From Wikipedia, the free encyclopedia

Template:Infobox - firma Template:Různé významy Baťa, též Baťovy závody, je název velké české / československé obuvnické firmy, kterou založili sourozenci Anna, Antonín a Tomáš Baťové ve Zlíně v září 1894.[1] Firma nesla až do změny právní subjektivity v roce 1931 jména obou bratrů. Od roku 1932, po tragické smrti Tomáše Bati, jednoho ze zakladatelů firmy, na základě Dědičské smlouvy, převzal veškerý majetek firmy Jan Antonín Baťa. V roce 1939 jsou v důsledku politické situace slovenské závody vyčleněny pod „Baťa, Slovenská účastinná spoločnosť“ se sídlem v Šimonovanech. Československý koncern Baťa zasahoval v okamžiku svého znárodnění do čtyřiceti výrobních odvětví.[2] K 1. lednu 1949 byly zlínské závody Baťa přejmenovány na Svit. Ze slovenské firmy Baťa vzniklo několik společností, výroba obuvi byla spojena se Závody 29. augusta (ZDA) v Partizánském.

Po druhé světové válce byly Baťovy továrny v socialistických státech znárodněny bez náhrady. Pobočky v kapitalistických státech zůstaly v rodinném majetku a byly řízeny jak z Jižní Ameriky - Jan Antonín Baťa, tak Severní Ameriky - z Kanady, rodinou jr.Tomáše Bati.

Současná evropská centrála firmy je ve švýcarském Lausanne.[3] Centrála pro Česko je opět ve Zlíně.

Guinnessova kniha rekordů firmu Baťa označila[kdy?] za "Největšího prodejce a výrobce bot" všech dob, protože podle nich za svoji existenci firma prodala již přes 14 miliard párů bot.

Historie

[edit]

Template:Podrobně

náhled|vlevo|Reklama firmy Baťa v polštině V roce 1894 zahájili tři sourozenci Baťové – Anna, Antonín a Tomáš – obuvnické podnikání ve firmě jménem A. Baťa.[4]

V roce 1900 měla firma právní podobu veřejné společnosti a zaměstnávala 120 lidí, v roce 1908 se stal jediným majitelem firmy T. Baťa.[5][6] Na počátku první světové války se Tomáši Baťovi podařilo získat zakázku od rakousko-uherské armády.[7] Firma měla z válečných dob víc zaměstnanců, než kolik s ohledem na odbyt potřebovala, což se Baťa pokusil spolu se zvyšující úvěrovou zadlužeností firmy překonat vnitřním úvěrovým systémem a zřízením podnikové banky.[8] Zlepšení situace přinesla akce Baťa drtí drahotu, při níž firma snížila cenu obuvi od 1. září 1922 na polovinu cen z jara roku 1922.[9] V roce 1924 byla zavedena spoluúčast na zisku a ztrátě a byla také zahájena výstavba moderních továrních budov s železobetonovým skeletem.[10] Pásová výroba byla po vzoru Henryho Forda zavedena v roce 1927 a již zanedlouho umožnila zvýšit výrobu o 58 % procent při zvýšení počtu zaměstnanců o 35 %.[11] V květnu 1931 se změnila dosavadní veřejná obchodní společnost T. & A. Baťa na Baťa, akciová společnost.[12]

[[Soubor:Praha Vaclavske nam Bata DSCN1175.JPG|vpravo|náhled|Obchodní dům Baťa na Václavském náměstí z let 1927-9]] I po tragické smrti Tomáše Bati při letecké havárii v červenci 1932 koncern pod vedením jeho nevlastního bratra Jana Antonína Bati expandoval, rozšiřoval výrobní obory o výrobu pneumatik, technické pryže, umělých vláken, hraček, kovoobráběcích strojů, pletacích strojů, letadel (Zlínská letecká společnost, a. s.) , jízdních kol.[13] Ke koncernu patřila i stavební výroba, pojišťovna Atlas, uhelné doly, 63 zahraničních společností, železniční trať Otrokovice–Vizovice, cestovní kancelář, vlastní doprava, letiště v Otrokovicích s leteckou společností, obchodní domy, prodejny – cca 8 tisíc prodejen v tuzemsku a více než 8 tisíc v zahraničí, bytový fond, vlastní pole a lesy.[14] Koncern zaměstnával více než 67 000 zaměstnanců, z toho více než 25 000 v zahraničí.[15]

Brzy po vzniku Protektorátu opustil zemi šéf koncernu Jan Antonín Baťa.[16] Již od roku 1938 budoval závod v Kanadě i jeho synovec Tomáš Jan Baťa.[17] Vedení podniku tak ve Zlíně tvořili Dominik Čipera, Hugo Vavrečka, František Malota a do své tragické smrti i Josef Hlavnička.

Po druhé světové válce se vývoj podniku rozdělil. Novým centrem Baťovy společnosti se stala Kanada.

Podnik Baťa ve Zlíně byl znárodněn zestátněním 27. října 1945.[18] A od 1. ledna 1949 fungoval jako Svit, národní podnik.[19] Firma Svit dodnes existuje.

Baťa budoval nejen továrnu, ale také veškeré zázemí pro ni i zaměstnance. Suroviny sám vyráběl a bez prostředníků prodával, čímž šetřil na nákladech. Měl tedy vlastní koželužnu, firmu vyrábějící stroje a vlastnil pole i lesy. Pro zaměstnance budoval Baťovy domky (tehdy luxusní bydlení) a internáty, což bylo spolu s vysokými platy v továrně hlavní příčinou přílivu pracovních sil a expanze Zlína. Nechyběly ani školy pro budoucí zaměstnance, školky, a další služby. Celý Zlín byl budován podle jednotného funkcionalistického plánu architekta Františka Lydie Gahury s názvem Zahradní město. Rozvoj Zlína pokračoval i po smrti Tomáše Bati: za Jana je postavena správní budova, dostavěn obchodní dům a hotel, vznikají Studijní ústavy.

Představitelé

[edit]

Současnost

[edit]

[[Soubor:Bata Masarykovo namesti Ostrava Czech republic 5.jpg|náhled|Bývalý obchodní dům Baťa z roku 1931 na Masarykově nám. v Ostravě.]] V roce 1991 se (kanadská) firma Baťa vrátila do Zlína. V roce 2000 měla Bata Shoe Organization, jak se dnes firma nazývá, padesát výrobních závodů, devět koželužen, 4 743 prodejen, 49 324 zaměstnanců a působila v 68 zemích světa.[1] Společnost má dnes čtyři obchodní jednotky: Bata Europe se sídlem ve švýcarském Lausanne, Bata Asia Pacific-Africa se sídlem v Singapuru, Bata Latin America se sídlem v Ciudad de México a Bata North America se sídlem v kanadském Torontu[20]

Satelity

[edit]

Vlivem celních překážek koncern Baťa od konce dvacátých let budoval své zahraniční továrny, kde nechyběly ani typické Baťovy domky a budovy občanské vybavenosti. První ze zahraničních satelitů byl budován od roku 1929 ve švýcarském Möhlinu.[21] Právě na otevření této továrny Tomáš Baťa letěl 12. července 1932. Výstavba osad v Brazílii po začátku druhé světové války byla realizována již z iniciativy Jana Antonína Bati.

Seznam baťovských satelitů:[22][23][24][25]

Zajímavosti

[edit]
  • V propagačním videu na podzimní kolekci 2018 je použita píseň Enemy od Lenny



Odkazy

[edit]

Reference

[edit]
  1. ^ a b Template:Citace elektronické monografie
  2. ^ Template:Citace monografie
  3. ^ Template:Citace elektronické monografie
  4. ^ Template:Citace sborníku
  5. ^ Template:Citace monografie
  6. ^ Template:Citace monografie
  7. ^ Template:Citace monografie
  8. ^ Template:Citace monografie
  9. ^ Template:Citace monografie
  10. ^ Template:Citace monografie
  11. ^ Template:Citace monografie
  12. ^ Template:Citace monografie
  13. ^ Template:Citace monografie
  14. ^ Template:Citace monografie
  15. ^ Template:Citace monografie
  16. ^ Template:Citace monografie
  17. ^ Template:Citace monografie
  18. ^ Vyhláška ministra průmyslu ze dne 27. prosince 1945 č. 49/1946 Ú.l., o znárodnění podniku Baťa, a. s. ve Zlíně, ve znění pozdějších předpisů.
  19. ^ Vyhláška ministra průmyslu ze dne 24. prosince 1948 č. 3418/1948 Ú.l., o změně znění firmy Baťa, národního podniku, ve znění pozdějších předpisů.
  20. ^ Template:Citace elektronické monografie
  21. ^ Template:Citace monografie
  22. ^ Template:Citace monografie
  23. ^ Template:Citace monografie
  24. ^ KNOTEK, Stanislav,Template:Citace monografie
  25. ^ Template:Citace monografie

Související články

[edit]

Externí odkazy

[edit]

Template:Autoritní data Template:Portály

Kategorie:Firmy ve Zlíně Kategorie:Baťovi Kategorie:Švýcarské firmy Kategorie:Československé firmy Kategorie:České obuvnické firmy Kategorie:Čeští průmyslníci

Retrieved from "https://en.wikipedia.beta.wmflabs.org/w/index.php?title=Baťa&oldid=505656"