Čaruklugové

Template:Cedule Kmen Čaruklugů nebo Čaruklugové, (Template:Vjazyce Çarukluğ boyu, Template:Vjazyce جرقلغ → Žrklg), byl kočovný turecký kmen žijící v Altajském regionu. Podle seznamů Mahmúda Kašgarského pocházejí z 22 turkomanských kmenů Oguzů. Ve středověku patřil k původním obyvatelům Altajského regionu, především jeho jihozápadí části.

Původ

Záznamů o Čaruklugech není mnoho a prakticky nejsou dostupné. Strohé a kusé zmínky se nacházejí v Kašgarského epose „Divân-ı Lügati't-Türk“ z 11. století, a Rašídaddín Fazlullahových seznamech, kde seřazení kmenů v písemné formě, bylo zaznamenáno podle dobového chápání politické situace. Kašgarský ale neuvádí, jakým způsobem zjistil území obývané Čaruklugy a podle čeho přiřadil klan Čaruků k Oguzským turkménům, nebo jaký byl rozdíl mezi klanem Čaruků a kmenem Čaruklugů.^[1]

Template:Citát

Město Barčuk (soudobý název) se nachází v dnešním Maralbešském Kraji v Ujguřské autonomní oblasti Sin-ťiang, v Čínské lidové republice, a je pod správou Kašgarské prefektury.

Dělení konfederace Oguzů podle Oguz-name

Podle Oguz-kaganova dastanu, známého taky pod názvem Oguz-name,^[2]^{[pozn. 1]} se Oguzové skládají z 24 turkomanských kmenů (Čaruklukové zde nejsou zmíněni). ^{[pozn. 2]}

Oguzské kmeny podle eposu Mahmúda Kašgarského

V epose od Mahmúda Kašgarského Divân-ı Lügati't-Türk^[4]napsaného v 11. století se uvádí:

Template:Citát

Čaruklugové jsou uvedeni na 22. místě v pořadí.

Pořadí	Oguzská konfederace Turkmenských kmenů podle Divân-ı Lügati't-Türk	Tamgy
01	První a hlavní: jsou Kynykové, dnes kagani.	60px\|right
02	Druhý: Kayıové jinak v literatuře nazýváni Kai, Kaj → Kajlar. Zejména kmenové symboly Bulharského klanu Dulo a Oguzského kmene Qayп → Kajy jsou stejné.	60px\|right
03	Třetí: Bajundurové také Bajyndyr, v literatuře zvaný Baian, Bajan.	60px\|right
04	Čtvrtý: Iwaové také nazýváni Jıwa, Jiva.	60px\|right
05	Pátý: Salgurové → Salur.	60px\|right
06	Šestý: Avšarové → také Afšar, Avšarské kmeny.	60px\|right
07	Sedmý: Begtiliové → také Begdili nebo Bejdili.	60px\|right
08	Osmý: Bügdüzové.	60px\|right
09	Devátý: Bajati	60px\|right
10	Desátý: Jazgyrové.	60px\|right
11	Jedenáctý: Ejmür → také Ejmir.	60px\|right
12	Dvanáctý: Karabölükové → také Karaevli.	60px\|right
13	Třináctý: Alkabölükové → také Alkaevli.	60px\|right
14	Čtrnáctý: Igdırové také nazýváni İgder, İgdir a Igder.	60px\|right
15	Patnáctý: Juregirové také nazýváni Jüregir.	60px\|right
16	Šestnáctý: Tutırkaové → Dondurga.	60px\|right
17	Sedmnáctý: Ulajundlugové také nazýváni Alajund, Alajuntlu také Alajurtlu.	60px\|right
18	Osmnáctý: Tügerové také nazýváni Düver, Düğer, Töker nebo Tüker.	60px\|right
19	Devatenáctý: Bečenekové také nazýváni Bečenekiči, Pečenek, Pečeneg.	60px\|right
20	Dvacátý: Čuvaldarové také nazýváni Čavundurové.	60px\|right
21	Jednadvacátý : Čepniové → Turkický kmen Bektašiů?.	60px\|right
22	Dvaadvacátý: Čaruklukové v malém počtu, jejich záznamy jsou málo dostupné.	60px\|right

^[3]

Poznámky

^ Oğuzname destan denemesi (Studie dastanu Oguz-name) napsal Rıza Nur v Káhiře, v roce 1928
^ Oguzové se tradičně dělí na dvě hlavní skupiny: Bozok'y – Sivé šípy a Üčok'y – Tři šípy^[3]

.

Reference

^ Prof. Dr. Sümer, Faruk „Oğuzlar (Türkmenler) Tarihleri-Boy Teşkilatı Destanları“, Türk Dünyası Araştırmaları Vakfı, İstanbul 1999, ISBN 975-498-130-2, sayfa 227-229-232.
^ Lua error in package.lua at line 80: module 'Module:Citation/CS1/Suggestions' not found.
^ ^a ^b Atalay, Besim. „Divanü Lügati't - Türk“. Ankara: Türk Tarih Kurumu Basımevi (2006). ISBN 975-16-0405-2, Cilt I, sayfa 55, sayfa 57 (turecky)
^ Lua error in package.lua at line 80: module 'Module:Citation/CS1/Suggestions' not found.