Jump to content

Ejmürové

From Wikipedia, the free encyclopedia

Template:Cedule Template:Sloh [[Soubor:Eymur.svg|thumb|Tamga Ejmürů]] Ejmürové nebo Ajrumové (Template:Vjazyce Eymür, Eymür boyu, Template:Vjazyce Eyrum, Ājrīmlǖ, Ayrım, Eymur, Ayrum, Arum, Imer, Imir[1], Template:Vjazyce Āyromlū, Āyrom, Template:Vjazyce Imir, Eymir, Template:Vjazyce Айрумы) jsou jeden z historicky primárních 24 kmenů Oguzských Turků. V 11. století táhl kmen s názvem Avmur pod vedením Seldžuků přes Persii až do Anatolie k dobývání Blízkého Východu[2] Část kmene zůstala v Oguzském knížectví, na území současného Turkmenistánu a Uzbekistánu. Hlavní území kmene tradičně spočívá v oblasti mezi Gruzií, Arménií a Ázerbájdžánem. Zde byli známí pod jménem Ajrum (a jeho variantami). Jejich zbytky v současnosti ještě nalezneme v Turecku, Ázerbájdžánu, Íránu, v Arménii a v menší míře v Gruzii a Turkmenistánu. V těchto zemích je Ejmür (a varianty) běžné příjmení[3]. Ejmürové představují subetnickou turkomanskou skupinou Ázerbajdžánců. Mluví západním dialektem jazyka ázerbájdžánského. Vyznávají sunnitský islám a v menší míře súfismus. V Íránu mluví perštinou a jsou pod dominancí ší'itského islámu[4]. V Turkmenistánu nese význam „eyni ajrum → stejné ajrum“ nebo „ajdın nazara → turecký vzhled“.

Původ a dějiny

[edit]

Ejmür byl název jednoho z 24 oghuzských kmenů. Migrace Ejmürů ve Střední Asie počala v 11. století. Společně se Seldžuky porazili Gháznovce a poté, co ustavili Seldžuckou říši, táhli jako dobyvatelé na Blízký Východ až do Byzancie[2]. Po celou dobu seldžukovského dobývání Blízkého východu byli Ejmürové jeho účastníky. V průběhu tohoto dobývání hráli Saluři → Salgur, Ejmürové → Ajrum → Imir → Ajrom a Karkynové → Karkın → Kargın hlavní roli v osídlování Malé Asie.

  1. podskupina z Halabu (Halabští Turkmeni) migrovala do Sivasu a
  2. podskupina z Maraşu (Maraští Turkmeni) se po úpadku Rúmského sultanátu stala součástí ší'itské islámské militantní skupiny Dulkadyrů (1339-1521) (Kizilbašové).

Původ jména

[edit]

V epose „Köč“ napsaném Mövlüdem Sülejmanem je Imir jméno jednoho nepřítele. Epos ho v podstatě připisuje kmenu Ejmur[8]. V dalším epose Chivského chána Abu al-Ghazi Bahadura [pozn. 1][9] ze 17. století, pojmenovaného „Šedžere-ji Terekime“ napsaného arabskou abecedou se tento etnonym čte třemi způsoby: Ijmur, Imir, Ajmur a někdy Ajmır. Podle vysoce hodnotného díla „Tarih-je Mübarak-šah“, se původní etymologický název Imir vzdálil od společného názvu ostatních oguzských kmenů[10]. Dle ázerbájdžánské metateze je jisté, že toto slovo Ejmur vyznívá způsobem Ajrum, Ejrum. Kvalifikovanou odlišnosti jsou změny přízvuku v tureckých jazycích, způsobené změnou výslovností slov „Ejmur“ → Ej + ‚mür,mur‘ na „Ajrum“ → Aj + ‚rum,rım‘. Na území Arménie, mezi místními jmény, existuje řada etnických názvů. Etnické jméno Ejmur zde existuje v zkomolené podobě Ajrum, Ajrım, Imer, Imir.[11] Dále, ázerbájdžánské a arménské „Ajrum“ → Aj + ‚rum,rım‘ v perštině vyznívá jako „Ajrom“ → Aj + ‚rom,rım‘. Zmatek má původ v nedostatku tureckého přízvuku ı v perštině a jeho následném zastoupení přízvukem u. Pokud se v Anatolii vyvíjel ve formu Ejmür, v Turkmenistánu zůstal ve tvaru Imir, a v Uzbekistánu Ajnur.

Vznik jména tohoto kmene se podle legend o jejich původu vztahuje na Oguz-kaganova vnuka jménem „Eymur“[10].

  • Podle předcházející ústní legendy a Oguz-kaganova eposu napsaného na počátku 14. století, známého také pod názvem Oguz-name, pocházejí z 24 turkomanských kmenů Oguzů.

Template:Citát Ejmürové jsou uvedeni na 11. místě v pořadí.[pozn. 2]

V staroturečtině jejich domorodý název znamená: v nejlepší kondici[2]. Jako každý kmen či klan patřící do skupiny Oguzů měli a mají svůj znak – tamgu. Jejích zvířecím totemem byla Poštolka rudonohá.

Oguzské kmeny podle Oguz-kaganova eposu

[edit]

Template:Oghuzští Turci

Toponyma

[edit]

V Turecku nalézáme 72 míst a vesnic nazvaných Eğmir, Eymir, Eymür, Igmir a İymir, kromě toto se tyto názvy míst ještě vyskytují v Gruzii, kde geografické jméno tohoto toponymu je hodně zastoupené jako Imera, Imira, Imirasani (Imir Hasanli). Další místo Imirli, jež stalo názvem města, se nachází v Arménské provincii Armavir. Kromě toho, v spojitosti s jménem kmenu Ajrum, se ještě v Ázerbájdžánském Agdašském rajóne přijalo jméno vzniklého geografického názvu podle Ázerbajdžánského města Ejmur. V dějinách Zakavkazských toponym se žijícími body staly ještě města jménem Şinix Ayrum, Polad Ayrum a Ayrum.

V současnosti ještě zbytky kmene nalezneme:

Významné osobnosti z kmene Ejmür

[edit]

Poznámky

[edit]
  1. ^ Abu al-Ghazi je známý jako autor dvou historických děl: „Genealogie Turkménů → (Šedžere-ji Terekime)“ dokončena v roce 1661 a „Genealogie Turků“ → (Šedžere-ji Türk) dokončena v roce 1665. Jedná se o důležité zdroje moderních poznatků středoasijské historie
  2. ^ Oguzové se tradičně dělí na dvě hlavní skupiny: Bozok'ySivé šípy a Üčok'yTři šípy, ke kterým jsou podle Kašgarského Ejmürové přiřazeni jako jeden z kmenů větve Dagchána

Reference

[edit]
  1. ^ a b c d e Azərbaycan toponimləri. „Ensiklopədik lüğat..“, – Bakı: Azərbaycan ensiklopediyası, 1999. səh. 55. 588s. (ázerbájdžánsky)
  2. ^ a b c Besim Atalay: Divanü Lügati't – Türk. Türk Tarih Kurumu Basımevi, Ankara, s. 56., s. 57. (turecky)
  3. ^ R. Khanam. „Encyclopaedic ethnography of Middle-East and Central Asia: J-O“, First Edition (2005) Vol 2. s. 126—127 ISBN 81-8220-064-4(anglicky)
  4. ^ „Jazyky Íránu“ (anglicky)
  5. ^ Alakbarli E. „Qədim türk-oğuz yurdu- Ermənisatan“, – Bakı: Sabah, 1994. - 208s (ázerbájdžánsky)
  6. ^ Alijeva R. „Azərbaycan toponimləri“, Bakı: Qanun, 2002. - 136s (ázerbájdžánsky)
  7. ^ "Шахсевены" (in Russian). БСЭ. Retrieved 2012-11-13. {{cite news}}: |archive-url= requires |archive-date= (help) (rusky)
  8. ^ a b Prof. Dr. Soltanğa Ataniyazov „Minulost: Distribuce, současná situace a budoucí turkmenské pokolení“ dostupné online Archivado el 25 de January de 2011 en Wayback Machine., S. 13, přístupné 19. Září 2011. (turecky)
  9. ^ Sinor, Denis, Inner Asia: History, Civilization, Languages; A Syllabus (Bloomington: Indiana University, 1969) p.59. (anglicky)
  10. ^ a b Fakr-al-Dīn Mobarakshah, „Tarih-e-Mobarakshah“, ed. E. Denison Ross, London, 1927, p. 48. (anglicky)
  11. ^ Səmədova, Könül „Qərbi Azərbaycan Etnotoponimlərinin Areallari“, Azərbaycan dövlət Pedaqoci Universiteti, Bakı, Nurlan-200, s. 17. (ázerbájdžánsky)
  12. ^ a b Bünyadov Z., Məmmədov H. „Irəvan əyalətinin icmal dəftəri“. Bakı, 1997 (ázerbájdžánsky)
  13. ^ a b "The Army and Creation of the Pahlavi State in Iran, 1921-1926 - Stephanie Cronin". Google Books. 1997. Retrieved 31 October 2012.
  14. ^ Lua error in package.lua at line 80: module 'Module:Citation/CS1/Suggestions' not found.

Související články

[edit]

Externí odkazy

[edit]

Template:Pahýl

Template:Turkické národy

Kategorie:Turkické kmeny Kategorie:Dějiny Turecka Kategorie:Dějiny Ázerbájdžánu Kategorie:Dějiny Íránu Kategorie:Dějiny Turkmenistánu Kategorie:Dějiny Uzbekistánu Kategorie:Dějiny Afghánistánu Kategorie:Národy Asie