Videoklip
Template:Cedule Videoklip je krátkometrážní audiovizuální dílo, jehož zvukovou složkou je v celé nebo podstatné míře záznam uměleckého výkonu hudebního díla.
Obrazová složka má nějaký vztah k hudebnímu dílu, které ji doprovází (ať je to stejná nálada nebo děj), využívá obvyklých i méně obvyklých filmových technik, často jde o běžný krátký abstraktní film (tj. film bez děje).
Některé motivy jsou ve videoklipech mimořádně časté, někdy např. že videoklip obsahuje i vizuální záznam provádění hudebního díla, taneční scény, někdy v něm přímo vystupují hudebníci, není to ale nezbytně nutné.
Videoklipy jsou hlavní náplní vysílání tzv. hudebních televizí, mezi které patří například MTV. K jejich rozšíření došlo právě díky těmto televizním stanicím v 80. letech 20. století.
Filmové písničky[edit]
Faktickým předchůdcem dnešních videoklipů se již koncem 50. let 20. století se staly tzv. filmové písničky, což byly krátké televizní filmy respektive televizní filmové klipy obsahující vždy jednu písničku.
Tony Bennett ve své autobiografii tvrdí, že vytvořil "první hudební video", když byl v Londýně v roce 1956 nafilmován jak kráčí kolem jezera Serpentine v Hyde Parku, výsledek byl spojen se skladbou Stranger in Paradise.[1] Klip byl předán televizním stanicím ve Velké Británii a v USA a byl vysílán mimo jiné v show Dicka Clarka American Bandstand.[2]
V roce 1957 vzniklo v USA hudební video Jailhouse Rock v rámci stejnojmenného filmu Jailhouse Rock (Vězeňský rock), ve kterém hraje a zpíva Elvis Presley. Presleyho postava, Vince Everett, je uvězněn za zabití v hospodské rvačce a po podmínečném propuštění se vydá na hudební dráhu. V rámci filmu natočí také filmovou písničku Jailhouse Rock (ve studiu, před kamerami, v symbolických kulisách vězení), ovšem toto hudební video tak není samostatným klipem, ale součástí celovečerního filmu.
Nejstarší filmovou písničkou na světě, blízkou pojetím dnešním videoklipům, tak podle informací na webu České televize je píseň Dáme si do bytu z roku 1958, ve které zpívala herečka Irena Kačírková společně s Josefem Bekem, režie Ladislav Rychman.[3] [4]. Tato píseň (hudba: Vlastimil Hála text: Vratislav Blažek) byla původně součástí filmu Snadný život (1957), kde ji zpívali Jiří Suchý a Josef Zíma, ovšem nedlouho po uvedení do kin byla dodatečně z filmu vystřižena po zásahu cenzorů.[5]
Do dnešních dob se dochovalo hned několik výrazných hitů či šlágrů z dílny Divadla Semafor resp. Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra, většina z nich byla v České televizi již mnohokrát reprízována a později vyšla i na DVD. Filmové písničky točili i renomovaní filmoví režiséři, např. režisér filmu Starci na chmelu Ladislav Rychman či režisérská dvojice Vladimír Svitáček a Ján Roháč známá, mimo jiné, též z filmu Kdyby tisíc klarinetů.