UNESCO

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (Template:Vjazyce United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization, UNESCO) je jedna z 15 mezistátních odborných organizací (agentur) OSN. Sídlí v Paříži. Organizace má^[kdy?] 195 členských zemí, poslední z nich (v tomto případě autonomní území), která je v současnosti v procesu přijetí, je Palestina. Spojené státy americké, Izrael a Kanada zareagovaly^[kdy?] pozastavením svých příspěvků této organizaci s tím, že probíhající konflikt má být řešen vyjednáváním. 2. ledna 2019 byla zveřejněna informace, že USA a Izrael z UNESCO vystoupily.

Historie

Podnětem ke vzniku organizace byly hrůzy právě skončené druhé světové války. Hlavním úkolem UNESCO bylo proto usilovat o udržení mezinárodního míru rozvíjením spolupráce v oblasti výchovy, vědy a kultury a prosazováním úcty k lidským právům a právnímu řádu.

Vznik UNESCO byl zahájen podepsáním Ústavy v Londýně na ustavující diplomatické konferenci 16. listopadu 1945. Ústava pak vstoupila v platnost 4. listopadu 1946 po její ratifikaci zakládajícími dvaceti státy: Austrálie, Brazílie, Čína, Československo, Dánsko, Dominikánská republika, Egypt, Francie, Indie, Jižní Afrika, Kanada, Libanon, Mexiko, Norsko, Nový Zéland, Řecko, Saúdská Arábie, Spojené království, Turecko a USA.

V současné době má UNESCO 195 členských zemí a 9 přidružených členů. Zabývá se činností v pěti hlavních oborech: Vzdělání, přírodní vědy, sociální a humanitní vědy, kultura a komunikace a informace. Projekty podporované UNESCO zahrnují šíření gramotnosti, odborné a školicí programy, programy mezinárodní vědní spolupráce, propagaci nezávislých médií a svobody tisku, regionální a kulturní historické projekty, propagaci kulturní různorodosti, dohody mezinárodní spolupráce v oblasti kulturního a přírodního dědictví a ochrany lidských práv, a pokusy vyrovnat rozdíly v možnosti využití digitálních technologií ve světě (digital divide).

Orgány UNESCO

náhled|Vlajka UNESCO Ústava organizace definuje tři hlavní orgány:

• Generální konference UNESCO
• Výkonná rada UNESCO
• Sekretariát

Generální konference UNESCO

Generální konference UNESCO je nejvyšším orgánem UNESCO. Tvoří jej zástupci všech zúčastněných států. Pravidelné zasedání Generální konference se koná jednou za dva roky, zpravidla na konci října. Na něm se projednává a schvaluje program a rozpočet organizace do další Generální konference.

Generální konference přijímá mezinárodní smlouvy (po ratifikaci jsou pro smluvní strany závazné) a nezávazné deklarace a doporučení. Každý zúčastněný stát má při hlasování jeden hlas. Pro přijetí klíčových rozhodnutí, jako je například změna ústavy či volba generálního ředitele, je zapotřebí dvoutřetinové většiny. Pro ostatní rozhodnutí stačí prostá většina hlasů.

Vedle plenárního zasedání (delegáty tvoří obvykle ministři kultury, školství, životního prostředí nebo zahraničních věcí) pracuje i šest odborných programových komisí a čtyři výbory.

Výkonná rada UNESCO

Výkonná rada UNESCO především dohlíží na realizaci plnění programu přijatého Generální konferencí. Dále projednává důležité otázky před jejich předložením Generální konferenci a podílí se na přípravě budoucích programů. V současné době má Výkonná rada 58 členů.

Sekretariát

Sekretariát je výkonnou a servisní složkou UNESCO. Tvoří jej okolo 2 160 zaměstnanců ze 170 zemí. Z toho více než 680 pracuje v 58 kancelářích UNESCO po celém světě. (Údaje z června 2005.)

V čele sekretariátu je generální ředitel. Jeho funkční období trvá 4 roky. Posledním generálním ředitelem je od 15. listopadu 2017 Audrey Azoulay z Francie.

UNESCO a ČR

Československo patřilo k zakládajícím členům UNESCO. Po rozpadu Československa se samostatná Česká republika stala jeho členem 22. února 1993. Pro zprostředkování styku mezi národními institucemi a odborníky má Česká republika Českou komisi pro UNESCO. Česká republika má také Stálou misi při UNESCO.

Česká komise pro UNESCO

Česká komise pro UNESCO byla zřízena v duchu Ústavy UNESCO rozhodnutím vlády České republiky ze dne 1. června 1994 jako poradní orgán vlády. Hlavním úkolem této komise je zprostředkovávat styk národních institucí a odborníků s UNESCO. Komise dále studuje dokumenty UNESCO, rozšiřuje myšlenky organizace v ČR a spolupracuje se sekretariátem UNESCO v Paříži.

Komise má 50 členů a tvoří ji zástupci ministerstev, zástupci významných institucí – státních i nevládních (například Akademie věd ČR, Český helsinský výbor, Národní dobrovolnické centrum atd.) a jednotlivé osobnosti vědy a kultury. Funkční období členů je čtyřleté a členství v komisi je čestné.

Předsedkyní komise byla senátorka Jaroslava Moserová, která byla v roce 2003 opětovně jmenována na další funkční období. Po její smrti byla 8. listopadu 2006 jmenována do funkce RNDr. Helena Illnerová, DrSc. Od 1. 10. 2012 je novým předsedou Komise Mgr. Petr Gazdík. Od 1. února 2017 je předsedou komise Stanislav Štech.

Plnění rozhodnutí Komise zajišťuje Stálý sekretariát, jehož funkci plní od 1. července 1996 pracovní skupina v Odboru OSN na Ministerstvu zahraničních věcí ČR. Tento sekretariát spravuje i knihovnu publikací a dokumentů UNESCO.

Stálá mise České republiky při UNESCO

Stálou misi ČR při UNESCO vede od roku 2017 stálý představitel ČR při UNESCO Petr Drulák. Mise zajišťuje vztahy mezi Českou republikou a UNESCO.

Zajímavosti

Francouzská poštovní správa pro potřeby pařížské centrály organizace začala roku 1961 vydávat speciální edice poštovních známek s označením UNESCO a nadtitulem RÉPUBLIQUE FRANCAISE. Mají vyznačenou francouzskou měnu.

Kritika a kontroverze

V březnu 2011 britská vládní organizace DFID ohodnotila celkovou činnost organizace UNESCO jako finančně neefektivní a celkově neuspokojivou. Organizace UNESCO toto hodnocení odmítla.

V palestinském časopise pro mládež sponzorovaném částečně organizací UNESCO vyšel v březnu 2011 článek, ve kterém mladá dívka popsala Adolfa Hitlera jako jeden ze svých čtyř vzorů. V prosinci téhož roku se UNESCO v reakci na mediální tlak distancovalo od činnosti časopisu a zastavilo jeho financování.

Události

Říjen 2011

UNESCO jako první orgán OSN uznalo plnohodnotné členství Palestiny. Česká republika hlasovala proti.Template:Chybí zdroj

2017–2018

Izrael podal na konci roku 2017 oficiální žádost o vystoupení z UNESCO, kterou se rozhodl opustit spolu s USA. Bezprostředním podnětem bylo pro Izrael schválení rezoluce UNESCO, v němž se odsuzuje každé uznání Jeruzaléma hlavním městem Izraele. Spojené státy oznámily svůj záměr z UNESCO vystoupit už v říjnu, a to kvůli její setrvalé zaujatosti proti Izraeli; podobná výtka byla i jedním z důvodů předchozího vystoupení USA z UNESCO v roce 1984. Izrael stejně jako USA zůstanou v UNESCO jako pozorovatelské státy. UNESCO odchodem USA a Izraele přijde cca o čtvrtinu svých příjmů, které nebude moci nahradit. USA a Izrael přestaly být členy UNESCO k 31. prosinci 2018.

Odkazy

Literatura

• Template:Citace monografie

Související články

• Paměť světa (cena, anglicky Jikji prize a seznam, anglicky Memory of the World)
• Světové dědictví (Světové kulturní a přírodní dědictví)
• Mistrovská díla ústního a nehmotného dědictví lidstva (anglicky Masterpieces of the Oral and Intangible Heritage of Humanity)
• Budova UNESCO v Paříži

Externí odkazy

• 15px|link=|alt= Wikimedia Commons alberga una categoría multimedia sobre [[Commons:Category:|UNESCO]].
• Template:Wikizdroje
• Template:Wikislovník
• (ინგლისური) UNESCO
• Template:Cs Stálá mise České republiky při UNESCO
• Template:Cs Česká komise pro UNESCO
• Template:Cs Památky UNESCO v ČR

Kategorie:Specializované agentury OSN UNESCO Kategorie:Mezinárodní instituce se sídlem v Paříži Kategorie:Vzniklo 1945 Kategorie:Mezinárodní charitativní organizace