Tokelau

From Wikipedia
Jump to navigation Jump to search

Template:Infobox - stát vlevo|náhled|Mapa Tokelau Tokelau je skupina tří tropických korálových atolů v jižním Tichém oceánu: Atafu (Template:Souřadnice), Nukunonu (Template:Souřadnice) a Fakaofo (Template:Souřadnice). Politicky jde o nesamosprávné koloniální území Nového Zélandu. Příležitostně se ještě používá i staré koloniální jméno, The Union Islands (anglicky Sjednocené ostrovy). Před rokem 1976 zněl úřední název Tokelau Islands (Ostrovy Tokelau). Výbor pro dekolonizaci při Organizaci spojených národů vede Tokelau na svém seznamu nesamosprávných území.

Tokelau leží asi 500 km severně od Samoy, 3400 km na severoseverovýchod od Nového Zélandu, 3660 km jihozápadně od havajského Honolulu a asi 10 000 km na západ od pobřeží Peru. Atol Nukunonu leží 100 km jihovýchodně od Atafu, Fakaofo leží dalších 70 km na východ od Nukunonu.

Národní doména nejvyššího řádu .tk je k dispozici zdarma.[1]

Dějiny[edit]

náhled|vlevo|Atol Fakaofo, nejjižnější a nejvýchodnější z tokelauských ostrovů Tokelau bylo původně osídleno Polynésany migrujícími z jiných skupin ostrovů. Byly objeveny v r.1765 britským mořeplavcem Johnem Byronem. V roce 1889 se souostroví stalo britským protektorátem a v roce 1916 bylo připojeno k britské kolonii Gilbertovy a Elliceovy ostrovy. Poté byla v roce 1926 jeho správa předána Novému Zélandu (ten vysílá administrátora – jeho sídlem je Apia, hlavní město sousední Samoy). Ten přijal v roce 1948 tzv. Tokelau Act, kterým přebírá nad Tokelau plnou suverenitu, jakož i zodpovědnost za jeho obranu. Od r.1977 má Tokelau vnitřní autonomii. V současné době[kdy?] však Tokelauané připravují ústavu a samosprávu, čímž by se svazek Tokelau a Nového Zélandu přiblížil způsobu, jakým je spravováno Niue a Cookovy ostrovy. Většina, 70 % obyvatel, patří ke kongregační křesťanské církvi a 28 % jsou římští katolíci. Administrátoři: 1988-1990 Neil Walter / 1990-1993 Graham K. Ansell / 1993-1994 Lindsay Watt / 1994- Brian Absolum. Vedle novozélandského dolaru je místní měnou též tokelauský tala.

Reference[edit]

Literatura[edit]

RICHTER, Anke. 200 dní na Tokelau: poselství zanikajícího tichomořského ráje. Praha: Práh, 2009, 311 s., [8] s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-7252-255-2.

Externí odkazy[edit]