Stede Bonnet

Template:UpravitTemplate:Cedule Template:Infobox - osoba Stede Bonnet (1688 Barbados – 10. prosince 1718) působil v čase zlaté éry pirátství na začátku 18. století v Karibiku.

Měl hodně propojené osudy s Černovousem, ale nebyl tak známý. Jeho pirátská kariéra trvala pouze 20 měsíců.

Začátek kariéry

Stede Bonnet se narodil v roce 1688 na faře St. Michael na Barbadosu v prosperující plantážnické rodině. Ze začátku byl váženým pěstitelem cukrové třtiny, důstojník (major) koloniální domobrany a gentleman, ale prodělal krizi středního věku, která skončila nápadem, že se stane pirátem. Za vlastní úspory si v březnu 1717 koupil loď s deseti děly a pojmenoval jí Revenge (odplata) a najal posádku o sedmdesáti mužích. Prvního dne začal jako blázen vyplácet svým mužům mzdy místo principu “není lupu, není kupu” Při první plavbě plavbě si nevedl zrovna špatně, plul ze zálivu Chesapeake Bay do Londýna, obsadil hned 5 lodí a potom zakotvil v bývalém útočišti Kidda na ostrovech Ginger ´s Islands Potom cestou na jih zajal další 2 lodě nedaleko Charlestonu v Jižní Karolíně.

Spolupráce s Černovousem

thumb|Bonnetova vlajka Cestou na Bahamy Bonneta napadla španělská válečná loď a zle mu poničila loď, on sám byl těžce zraněn a polovina posádky pobita. Takto poškozená se Revenge dostala do New Providence, za zásoby potravin, opravy, a posily zaplatil Bonnet tím, že nechal velet Černovouse. Pod jeho velením Revenge přepadala obchodní břehy Virginie a Delaware, za říjen zabrala více jak jedenáct lodí. Bonnet však nic nedělal, jen se procházel po palubě a četl knihy ze své zásoby. Poté plula Revenge do New Providence a odtamtud na malé Antily jako doprovod Hornigoldovy lodě Ranger. Řetěz ostrovů malých Antil dával pirátům možnost snadno se zmocnit manévrujících obchodních lodí. Zde piráti zajali velikou francouzskou obchodní loď Concorde s nákladem afrického zboží včetně zlata a drahého kamení. Po rozdělení kořisti dal Hornigold loď Černovousovi a odjel do New Providence, aby využil královskou amnestii. Černovous se tak mohl vzdát Revenge a vrátit ji Bonnetovi. Černovous a Bonnet zůstali u Leewardských ostrovů. Na Barbadosu se mezitím zdržovala loď HMS Scarborough se třiceti děly, která dostala rozkaz piráty stíhat. Bylo jen štěstí že Scarborough nepotkal loď Concorde, na které bylo dvě stě padesát mužů a třicet šest děl a byla přejmenována na Pomsta královny Anny (Queen Anne's Revenge) jako veřejná urážka krále Jiřího I. V březnu 1718 plul Černovous na ostrovy Turneffe Islands a čekal na Bonneta. Ten cestou napadl velikou obchodní loď z Bostonu, ale zjistil až příliš pozdě, že Protestant Caesar se svými šestadvaceti děly je moc velké sousto pro jeho desetidělovou šalupu. Po tříhodinovém boji byl nucen se vzdát. Když se pak v dubnu téhož roku sešel s Černovousem, požadovala Bonnetova posádka nového velitele. Černovous to vyřešil tak, že pozval Bonneta na svou (lepší) loď a kapitánem Revenge jmenoval Richardse. Teď se Černovous vydal na lov do Honduraského zálivu. Hned první lodí, kterou přepadli byl Protestant Caesar, který zrovna nakládal kampeškové dřevo. Když si posádka Protestant Caesar uvědomila, že ve flotile je Revenge, prchla do honduraských lesů, piráti loď vyplenili a poté zapálili. Tím se zařekli, že zničí všechny lodě Nové Anglie odplatou ze oběšení tří pirátů v Bostonu. Poté se objevili u břehů Charlestonu v Jižní Karolíně, kde vyplenili pět lodí s nákladem zhruba za 1500 liber a zajali několik rukojmí. Za ty požadovali jen bedýnku léků, ale Charleston se vzepřel. A tak se všech osm pirátských lodí rozhodlo srovnat jeden z nejvíce prosperujících přístavů Ameriky se zemí. Těsně než piráti začali střílet zpozorovali, jak k nim vesluje člun s bednou vzácných léků. Tato katastrofa podnítila kolonie, aby uvažovali o společné obraně. Potom se celá Černovousova flotila pokusila dostat přes ostrůvky Outer Banks u pobřeží Severní Karolíny, kde jim na mělčině uvízly dvě velké lodě. Černovous byl znovu nucen vrátit Revenge Bonnetovi. thumb|Pirátská loď té doby

Omilostnění

Ten nechal Revenge v přístavu Beaufortu a jel rovnou do Bath v Severní Karolíně, aby využil královskou amnestii z roku 1717. Kde ho amnestie zbavila všech loupeží a vražd, které spáchal na moři do 5. ledna 1718 a ještě k tomu si mohl nechat všechen lup, protože jeho majitelé neuplatnili svůj zákonný nárok. Když se ale vrátil ke své lodi, našel ji vyloupenou, bez jídla a bohatství. Černovous už byl už na cestě k Outer Bank. Bonnet ho stíhal pln touhy po pomstě, ale dorazil pozdě. Černovous se usídlil v Bath. Mezitím Bonnet vybudoval svou posádku z mužů, které Černovous vysadil na opuštěném místě kousek od Beaufortovy úžiny. Také Revenge přejmenoval na Royal James. Teď se Bonnet snažil plnit svoji přísahu, kterou složil při svém omilostnění, ale i tak přepadával menší plavidla. Některá z nich si nechal a poté vyplul k Severní Karolíně, aby lodě vybavil a schoval se před hurikány. Když piráti dorazili k Mysu hrůzy uspořádal Bonnet velkou hostinu, při které vypili neuvěřitelných 1800 galonů rumu.

Poslední boj

Mezitím Charleston vyslal proti jinému pirátu Charlesi Vanovi sto třicet mužů na dvou šalupách, kterým velel velitel námořní pěchoty William Rhett. Ten také zahnal Vana na útěk, ale spatřil Bonnetovu skupinu a tak jeho lodě Henry (osm děl a sedmdesát mužů) a Nymph (osm děl a šedesát mužů) zamířily do řeky u Mysu hrůzy a chtěli Bonneta napadnout ráno příštího dne. Ale ráno to byl Rhett, kdo byl přepaden. Když se jeho lodě pustily nahoru proti proudu, řítila se proti nim Royal James s deseti děly a rudou vlajkou. To, co se stalo potom, nebylo úplně plánované, všechny tři lodě totiž uvízly na mělčině, Rhett a Bonnet vedle sebe. Rhett měl horší pozici než Bonnet. Royal James byla od lodi Henry odkloněná a její děla nebyla k použití, ale šalupa Henry byla k pirátské lodi přikloněna a proto byli muži z Henry vystaveni palbě z ručních zbraní. I přesto, že se schovávali, kde mohli, jejich ztráty rostly. Tato bitva trvala pět hodin, než příliv vysvobodil šalupu Henry, která po pár opravách a nabití děl zamířila na Royal James. To ale už piráti pobili dvanáct a zranili osmnáct nepřátel a ztratili pouze jednoho muže. Když ale viděli, že nepřítel je v přesile a oni nemohou z místa, rozkázal Bonnet vyhodit loď do povětří. Muži protestovali a Rhett slíbil, že se přimluví za jejich omilostnění a tak se vzdali.

Poslední chvilky života

thumb|Oběšení Steda Bonneta 3. října předal Rhett šestatřicet zajatců charlestonskému náčelníku lodní policie. Čtyři dny před zahájením soudního procesu však Bonnet s navigačním důstojníkem Davidem Herriotem utekli. Utekli na hustě porostlý Sullivanův ostrov, kde se schovávali pod ochranou místní komunity indiánů a uprchlých otroků. Okamžitě na ně byla vypsána odměna 700 liber. Rhettovi ale trvalo čtrnáct dní než je zahnal do úzkých následovala přestřelka, při které byl Herriot zabit a Bonnet znovu zatčen. 28. října až 5. listopadu byli soudním dvorem soudce Nicolase Trotta za obsazení šalup Francis a Forune skoro všichni Bonnetovi muži až na čtyři shledáni vinnými a odsouzeni k trestu smrti oběšením. Proces s Bonnetem samotným se konal až 10. listopadu. Byl také odsouzen k trestu smrti. 8. listopadu bylo všech čtyřiatřicet mužů popraveno v White Pointu nedaleko Charlestonu. Bonnet sám byl popraven až 10. prosince díky přátelům tedy přežil svojí posádku o celý měsíc.

Zajímavosti

• Poté, co změnil jméno své lodi na Royal James si údajně také změnil jméno na kapitán Thomas
• Když se dozvěděl, že je Velká Británie ve válce se Španělskem chtěl být korzárem, ale nebavilo ho to
• Říkalo se mu pirát gentleman
• Přestože měl osudy velmi propletené s Černovousem, byl většinou v horším postavení