Jump to content

Přerov

Add links
From Wikipedia, the free encyclopedia

Template:Různé významy Template:Infobox - statutární město Přerov (Template:Vjazyce Prerau) je statutární město v Olomouckém kraji, 21 km jihovýchodně od Olomouce v Hornomoravském úvalu na řece Bečvě, přibližně 200 m nad mořem a má rozlohu 58,48 km². Žije zde Template:Počet obyvatel obyvatel. Statutárním městem je od 1. července 2006. Do roku 2002 byl sídlem okresního úřadu okresu Přerov.

Město je důležitou dopravní křižovatkou. Je sídlem mnoha významných průmyslových podniků (PRECHEZA, Přerovské strojírny, Meopta, Kazeto a další). Přerov bylo také městem vojenským, sídlila zde 23. základna vrtulníkového letectva Edvarda Beneše. V budoucnu by mohl být Přerov křižovatkou Průplavu Dunaj-Odra-Labe a jedním z jeho hlavních přístavů (uvažuje se o studii k tomuto projektu). Část historického jádra města (Horní Město) je od roku 1992 městskou památkovou zónou. Někdejší podhradí se označuje jako Dolní město.[1]

Historie

[edit]

Na území Přerova se už zhruba k roku 1019 nacházelo raně středověké hradiště.[2] První písemná zmínka o Přerovu pochází z roku 1141 (po 30. červnu 1131) v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka, ve které je přerovský hradní velkofarní kostel svatého Jiří zmiňován mezi sedmi nejdůležitějšími (krstnými) kostely na Moravě. 28. ledna 1256 byl povýšen králem Přemyslem Otakarem II. na královské město. Historie Přerova je také úzce spjata s rody Pernštejnů a Žerotínů i s působením evangelické církve zvané jednota bratrská, ke které náleželi významní učenci jako přerovský rodák Jan Blahoslav a Učitel národů Jan Amos Komenský.[3] Prudký rozvoj města nastal po vybudování hlavní železniční trati z Vídně do Olomouce (1841) a později dále do Prahy a Bohumína.

[[Soubor:Prerov SW (MMM11).jpg|náhled|vlevo|Město Přerov (Prerau) na výřezu z druhého vydání Müllerovy mapy Moravy z roku 1790]] Historické centrum města se nachází okolo Horního náměstí – lze zde nalézt domy z 15. století. Poblíž se nachází Přerovský zámek, vybudovaný na místě původního hradu, jehož věž má románský původ, a lze si prohlédnout i zbytky městských hradeb. V zámku je umístěno Muzeum Komenského vzniklé zásluhou Františka Slaměníka již v roce 1888.

Na konci druhé světové války bylo ve městě násilně potlačeno přerovské povstání. Krátce po skončení války následoval masakr na Švédských šancích. Významným obdobím byla pro Přerov éra komunismu, kdy se výrazně zvýšil počet obyvatel, a z města se stalo významné průmyslové centrum. Dne 7. července 1997 bylo město Přerov postiženo katastrofální povodní.

Městská samospráva

[edit]

Od roku 2006 je Přerov statutárním městem, v jehož čele stojí primátor. Městskou samosprávu představuje zastupitelstvo s 35 členy.[4]

Po komunálních volbách roku 2018 byl zvolen primátorem Petr Měřínský z hnutí ANO. Koalici utvořily tyto subjekty: hnutí ANO, ODS a uskupení KDU-ČSL+TOP 09. Koalice disponuje těsnou většinou 18 z 35 zastupitelů.

Template:Viz též

Obyvatelstvo

[edit]

Počet obyvatel

[edit]

Počet obyvatel je uváděn podle výsledků sčítání lidu za Přerov včetně těch místních částí, které k němu v konkrétní době patřily. Nejvyšší hodnoty dosáhl v roce 1990, od té doby má klesající trend.

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[5][6]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
7 213 11 190 12 955 16 727 20 300 21 416 22 280 22 012 31 069 39 505 50 265 51 300 48 335 44 361

Struktura populace

[edit]
  • Věková struktura obyvatel obce Přerov roku 2011
    Věková struktura obyvatel obce Přerov roku 2011
  • Rodinný stav obyvatel obce Přerov roku 2011
    Rodinný stav obyvatel obce Přerov roku 2011
  • Vzdělání obyvatel obce Přerov roku 2011
    Vzdělání obyvatel obce Přerov roku 2011

Pamětihodnosti

[edit]

Template:Viz též

Sport

[edit]
Sport Klub Městská část Vznik Soutěž muži Úroveň Soutěž ženy Úroveň
lední hokej HC ZUBR Přerov Přerov I-Město 1928 WSM liga 2. - -
fotbal 1. FC Viktorie Přerov Přerov I-Město 2011 Divize E 4. - -
fotbal FK Kozlovice Přerov IV-Kozlovice 1924 Divize E 4. - -
volejbal Volejbal Přerov Přerov I-Město ? - - UNIQA extraliga 1.
volejbal SK Přerov 1908 Přerov I-Město 1908 Krajská soutěž 4. - -
florbal FBC MSEM Přerov Přerov I-Město 2002 Divize D 4. 2. liga 3.
tenis TK PRECHEZA Přerov Přerov I-Město 1899 Tenisová extraliga 1.
vodní pólo KVP Přerov Přerov I-Město 1933 1. liga 1. - -
americký fotbal Přerov Mammoths Přerov I-Město 2012 4. liga 4. - -
házená TJ Holešov-Přerov Přerov I-Město ? 2. liga 3. - -
házená SK Žeravice Přerov XII-Žeravice 1943 2. liga 3. 2. liga 3.
basketbal TJ Sokol Přerov Přerov I-Město ? Oblastní přebor 4. - -
basketbal TBS Přerov Přerov II-Předmostí ? pouze mládež
nohejbal TJ Spartak MSEM Přerov Přerov I-Město 1970 1. liga 2. - -
atletika SK Přerov 1908 Přerov I-Město 1908 2. liga sk. D 3.
moderní gymnastika TJ Spartak Přerov Přerov I-Město 1976 -
veslování VK Přerov Přerov I-Město 1924 -
kanoistika Kanoistika Přerov Přerov I-Město ? -
cyklistika, triatlon CK PeMaP Přerov Přerov I-Město 2010 -
plavání TJ Spartak Přerov Přerov I-Město ? -
džú-džucu Agatsu Ryu Ju Jutsu Přerov I-Město 2000 -
fotbal TJ Sokol Újezdec Přerov VI-Újezdec 1957 I. B třída 7. - -
fotbal TJ Sokol Čekyně Přerov VII-Čekyně 1931 Okresní přebor 8. - -
fotbal KMK Zubr Přerov Přerov II-Předmostí ? III. třída 9. - -
fotbal TJ Union Lověšice Přerov III-Lověšice ? III. třída 9. - -
badminton SK Badminton Přerov Přerov I-Město 1957 II. liga
mažoretkový sport Fantasy Přerov z. s. Přerov I-Město 2014 - - - -

Zajímavosti

[edit]

náhled|Nábřeží Bečvy Na severu města v Předmostí byla objevena rozsáhlá archeologická naleziště, z nichž nejstarší obsahují cenné nálezy z dob lovců mamutů. U odborníků vzrostl v poslední době zájem o předmostské nálezy z doby slovanské, když tam byly objeveny další části rozsáhlého pohřebiště, známého již z výzkumů Martina Kříže na konci minulého století. Dlouho zůstal téměř bez dokladů z období slovanského osídlení levý břeh Bečvy v Přerově, avšak několik nových nálezů změnilo i tuto situaci. Máme k dispozici více nálezů starších, ale dosud nezveřejněných i nálezů nových, které ukazují, že na území nynějšího města a v jeho nejbližším okolí probíhal život i v jiných údobích pravěku než ve starší době kamenné a v době slovanské. Tomuto se věnuje i naučná vlastivědná Stezka lovců mamutů vedoucí z Předmostí nad ´přerovskou rokli´, kolem přírodního amfiteátru, přes školní kopec, na kterém je i Památník lovců mamutů a odkud je krásný výhled na Přerov. Nedaleko odtud se nalézá i lom Žernava a dále po stezce Přerovská rokle a socha mláděte mamuta Toma. Posledním bodem stezky je vyhlídka na Přerov tentokrát z Čekyňského kopce.

vlevo|náhled|Náměstí T. G. Masaryka Severovýchodně od města se nachází národní přírodní rezervace Žebračka. Rezervace je rozdělena silnicí Přerov-Prosenice na dvě téměř stejně velké části. Severovýchodní částí NPR protéká umělý vodní tok – mlýnský a elektrárenský náhon Strhanec, který za dobu své existence již získal přírodě blízký charakter. NPR Žebračka leží v údolní nivě řeky Bečvy, podloží je tvořené štěrkopísky pleistocenního až holocénního stáří, které jsou překryty povodňovými hlínami. Reliéf je rovinatý, místy se sníženinami celoročně suchých nebo jen občas zvodňovaných, původně průtočných, říčních koryt (nazývaných „smuhy“). Žebračka představuje unikátní zbytek původně rozsáhlých lužních lesů údolní nivy Bečvy. Dřevinná skladba se v jednotlivých částech lesního komplexu liší, ale vcelku se blíží přirozené skladbě. Zastoupeny jsou rostliny lužního lesa – dnes tvrdého luhu, význačné dřeviny jsou dub letní (Quercus robur), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), jilm habrolistý (Ulmus minor), javor babyka (Acer campestre), jilm vaz (Ulmus laevis), lípa srdčitá (Tilia cordata), střemcha obecná (Prunus padus) s podrostem keřů a především bylinného patra tvořeného typickou květenou lužního lesa, v němž k nejvýznačnějším patří česnek medvědí (Allium ursinum), sasanka hajní (Anemone nemorosa).

Přerov se také zapsal do historie světového hokeje: v lednu 2012 spolu se Zlínem hostil Mistrovství světa žen do 18 let, které překonalo rekord v návštěvnosti.[7] V Přerově své zápasy odehrála skupina B. Poté se zde konaly boje o celkově třetí a páté místo na turnaji. České hokejistky se umístily na celkovém šestém místě, když podlehli v boji s finskou reprezentací. Celkově šampionát navštívilo 17 480 diváků, z toho 11 700 v Přerově a 5 780 ve Zlíně. Že Přerov žije hokejem potvrdil i postup do druhé nejvyšší národní soutěže, která od letošní sezóny[kdy?] nese název WSM liga, kam se klub HC ZUBR Přerov navrátil po dlouhých sedmnácti letech. Doma si Zubři udržují průměr návštěvnosti 2400 diváků na zápas.

Společenský život

[edit]

Samospráva města od roku 2016 vyvěšuje 5. července moravskou vlajku.[8]

Části města

[edit]

náhled|Katastrální území Přerova Přerov se dělí na 13 číslovaných evidenčních částí. Samosprávné městské části ani obvody nemá.

V 90. letech 20. století se některé části neúspěšně pokusily oddělit:

  • 26. března 1993 se v části Přerov V-Dluhonice konalo místní referendum o odtržení od Přerova. Z 266 zapsaných oprávněných občanů hlasovalo 227, z toho 152 pro oddělení a 71 proti oddělení, 4 hlasy byly neplatné. Výsledek referenda byl kladný, oddělení však nepovolilo ministerstvo vnitra z důvodu přerušení souvislého území obce Přerov.[9]
  • 12. září 1993 se konalo místní referendum o odtržení v části Přerov XI-Vinary. Z 552 zapsaných oprávněných občanů hlasovalo 373, z toho 151 pro odtržení, 193 proti odtržení a 7 hlasů bylo neplatných. Výsledek referenda byl záporný.[9]
  • 16. června 2000 se konalo místní referendum o odtržení v části Přerov VI-Újezdec. Z 517 zapsaných oprávněných občanů hlasovalo 351, z toho 156 pro odtržení, 191 proti odtržení a 26 hlasů bylo neplatných. Výsledek referenda byl záporný.[9]

Osobnosti

[edit]

[[Soubor:Jan Blahoslav.JPG|náhled|Jan Blahoslav]]

rodáci
Působili zde

Partnerská města

[edit]

Fotogalerie

[edit]
  • Pomník Jana Blahoslava
    Pomník Jana Blahoslava
  • Park Michalov
    Park Michalov
  • Kostel svaté Máří Magdaleny
    Kostel svaté Máří Magdaleny
  • Kostel svatého Vavřince
    Kostel svatého Vavřince
  • Wilsonova ulice
    Wilsonova ulice
  • Národní přírodní rezervace Žebračka
    Národní přírodní rezervace Žebračka
  • Pohled na historické centrum přes Bečvu
    Pohled na historické centrum přes Bečvu

Odkazy

[edit]

Reference

[edit]
  1. ^ Ottův slovník naučný, heslo Přerov, 5. Přerov, průmyslové a obchodní město na Moravě
  2. ^ Lutovský, Michal: Po stopách prvních Přemyslovců. III. Správa a obrana země (1012–1055). Libri, Praha 2008, str. 52–58
  3. ^ http://www.prerov.eu/cs/o-prerove/
  4. ^ Template:Citace elektronické monografie
  5. ^ Template:Citace monografie
  6. ^ Template:Citace elektronické monografie
  7. ^ Template:Citace elektronické monografie
  8. ^ https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=10154097379925661&id=224337820660
  9. ^ a b c Informace o místních referendech, odpověď na žádost o informaci, Magistrát města Přerova, 27. 10. 2010

Literatura

[edit]

Související články

[edit]

Externí odkazy

[edit]
  • 15px|link=|alt= Wikimedia Commons alberga una categoría multimedia sobre Přerov.
  • Template:Wikislovník
  • Wikisource This article incorporates text from a publication now in the public domain: Chisholm, Hugh, ed. (1911). "article name needed". Encyclopædia Britannica (11th ed.). Cambridge University Press. {{cite encyclopedia}}: Cite has empty unknown parameters: |HIDE_PARAMETER15=, |HIDE_PARAMETER13=, |HIDE_PARAMETER14c=, |HIDE_PARAMETER14ab=, |HIDE_PARAMETER3=, |HIDE_PARAMETER1=, |HIDE_PARAMETER4=, |HIDE_PARAMETER2=, |HIDE_PARAMETER8=, |HIDE_PARAMETER14bb=, |HIDE_PARAMETER5=, |separator=, |HIDE_PARAMETER14b=, |HIDE_PARAMETER14cb=, |HIDE_PARAMETER14a=, |HIDE_PARAMETER10=, |HIDE_PARAMETER9=, |HIDE_PARAMETER6=, |HIDE_PARAMETER7=, |HIDE_PARAMETER11=, and |HIDE_PARAMETER12= (help); Invalid |ref=harv (help); Text "Prerau" ignored (help)
  • Template:ÚIR
  • Template:Oficiální web
  • Přerovský informační server
  • Přerovan.cz – informační portál Přerovska
  • Rosmus.cz – historické fotografie a archivní dokumenty

Template:Město Přerov Template:Okres Přerov Template:Statutární města v Česku Template:Primátoři Přerova Template:Portály Template:Autoritní data

Kategorie:Okresní města v Česku Kategorie:Obce s rozšířenou působností Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem Kategorie:Města na Moravě Kategorie:Statutární města v Česku Kategorie:Městské památkové zóny v Česku Kategorie:Obce v okrese Přerov Kategorie:Bývalá krajská města v Česku Kategorie:Města v okrese Přerov Kategorie:Sídla v Hornomoravském úvalu Kategorie:Sídla v Moravské bráně Kategorie:Sídla v Nízkém Jeseníku

Retrieved from "https://en.wikipedia.beta.wmflabs.org/w/index.php?title=Přerov&oldid=401217"