Mohelnice

Add links
From Wikipedia, the free encyclopedia

Template:Různé významy Template:Infobox - česká obec Mohelnice (německy Müglitz[1]) je město v Olomouckém kraji. Nachází se v úrodné kotlině (Mohelnická brázda) obklopené ze tří světových stran horami (Hrubý Jeseník, Zábřežská vrchovina), kterou protéká řeka Morava. Žije zde Template:Počet obyvatel obyvatel.

Díky těmto příznivým podmínkám zde existovalo osídlení již od pravěku a Mohelnice byla i postupem doby důležitým městem v rámci regionu. Ve středověku město patřilo k centrům obchodu a vzdělání na severní Moravě, nevyhnulo se však decimujícím katastrofám jako byl mor, povodně a požáry. Kromě toho bylo několikrát vydrancováno nepřátelskými vojsky, naposledy v 18. století během válek o rakouské dědictví. Další důležitou změnou v historii města bylo vysídlení původní většinové německé populace po konci druhé světové války a příchod nových českých obyvatel na jejich místo.

Dnes[kdy?] je město významné kromě svého průmyslu (Hella Autotechnik, Siemens) především jako důležitý dopravní uzel, kde se napojuje silniční trasa z Hradce Králové na již zprovozněný úsek dálnice D35 směrem na Olomouc a na silnici I/44 směrem na Jeseník a dále do Polska. Koná se zde každoročně také řada kulturních, společenských a sportovních akcí, které příznivě podporují také turistický ruch. Součástí obce je sedm místních částí a Mohelnice je také centrem Svazku obcí mikroregionu Mohelnicka.

Historie[edit]

[[Soubor:Mohelnice - st.Thomas of Canterbury.jpg|náhled|vlevo|upright|Farní kostel sv. Tomáše Becketa vzniklý přestavbou farního kostela Panny Marie (zmiňovaného již roku 1247)]] [[Soubor:Mohelnice historická mapa Mueller.jpg|náhled|Mohelnice na historické Müllerově mapě z roku 1716]] [[Soubor:Mohelnice - historická mapa.jpg|náhled|Mohelnice na historické mapě II. vojenského mapování z let 1836–1852]] náhled|Mohelnice v roce 1845. První osídlení území dnešní Mohelnice proběhlo již v pravěku před zhruba 8000 lety, kdy se zde nacházela jedna z osad zemědělců a pastevců dobytka (lidí tzv. kultury lineární keramiky), kteří přišli na území Česka z Blízkého Východu. Pozůstatky těchto osídlení byly objeveny v lokalitě bývalého místního cukrovaru v místech štěrkopískoven a přinesly v roce 1999 i jedinečný objev monoxylu, tj. pravěké lodi, vydlabané z jediného kusu dřeva.[2]

Toto osídlení ale ve 3.–4. století př. n. l. ustoupilo Keltům (tzv. laténské kultuře), kteří zde založili několik osad (kromě Mohelnice i v Moravičanech, Polici nebo Libivé). Z této doby byly nalezeny železné nástroje, zbraně i šperky, stejně tak jako keramika či vlastní mince. Keltové byli nicméně na přelomu letopočtu vytlačeni z tohoto území vpády Germánů. Ti sami byli přibližně v 9. století nahrazeni Slovany, kteří zde založili dvě větší zemědělská osídlení – kromě Mohelnice i v Moravičanech. K rozvoji osad došlo zejména po roce 1000, kdy se v Olomouci usadila přemyslovská knížata.[2]

První písemná zmínka o obci (Mogilnici) pochází z roku 1131, kdy ji jako majetek metropolitní olomoucké kapituly jmenoval olomoucký biskup Jindřich Zdík.[3] Ve 13. století se jádro osídlení přestěhovalo kvůli pravidelným záplavám a případné lepší obraně na malou vyvýšeninu, tvořící dodnes centrum města.[2] V roce 1275 zde vznikla zřejmě první škola na území severní Moravy, přiřazená k místní faře.[3] Na začátku 14. století postihly Mohelnici dvě morové epidemie, v roce 1322 pak byly u města vybudovány hradby a vodní příkop. Ani ty ale nedokázaly zadržet husitská vojska, která 28. října 1424 město dobyla a vypálila, hradby pobořila a na 700 obyvatel zabila. Hradby i zbytek města byly obnoveny až během 16. století, z této doby je i zachovaná severní (tzv. dolní) brána.[3]

Dva mohelničtí rodáci se v 16. století stali pražskými arcibiskupy – nejprve to byl Antonín Brus a po něm Martin Medek, oba městu finančně přispívali na úhradu dluhů či rozvoj. Během třicetileté války bylo město nejprve roku 1623 dobyto protihabsburskými vojsky vedenými Gabrielem Betlenem (ve 40. letech 17. století bylo město dobyto ještě několikrát a 17. června 1642 i vypáleno) a poté zde vypukla další epidemie moru.[3] V Mohelnici byl také v roce 1680 zadržen a o pět let později v čarodějnickém procesu i upálen Kryštof Alois Lautner, katolický duchovní a ústřední postava románu a filmu Kladivo na čarodějnice. V roce 1713 s příchodem Franze Ulricha z Mimoně začala ve městě výroba sukna, která se brzy stala důležitou součástí místního průmyslu a živila velkou část obyvatelstva.

V polovině 18. století bylo město během válek o rakouské dědictví opět několikrát napadeno a vypleněno. Po konci období bojů došlo k rozvoji města – roku 1775 zde byl otevřen poštovní úřad, v roce 1787 pak byla městská rada nahrazena voleným magistrátem v čele s purkmistrem, roku 1833 spojila město s Olomoucí a Prahou pravidelná dostavníková linka, v letech 1845–1846 ji nahradila železnice a v roce 1848 zde vznikla telegrafní stanice. V 60. letech 19. století byla ve městě vybudována kanalizace a v roce 1874 otevřena první měšťanská škola.

V roce 1904 byla postavena elektrotechnická továrna firmy Ludwig Doczekal & Company, která se později stala majetkem MEZ Moravských elektrotechnických závodů a po roce 1989 součástí koncernu Siemens. Dne 16. října 1910 se v Mohelnici díky místní elektrárně poprvé rozsvítilo elektrické světlo. Jako součást tzv. Sudet bylo město s velkou většinou německého obyvatelstva ještě před vypuknutím druhé světové války dne 10. října 1938 obsazeno říšskoněmeckým vojskem. Osvobozeno od německých ozbrojených sil bylo až 9. května 1945 postupující Rudou armádou.

Německé obyvatelstvo bylo poté většinou vysídleno, čímž se město částečně vylidnilo. Volné domy a byty byly nabídnuty Čechům. Po nástupu komunismu v roce 1948 proběhlo několik neúspěšných pokusů o založení JZD. To vzniklo nakonec až v roce 1957. Postupně k němu byla připojována družstva z okolních obcí, které byly k Mohelnici připojeny roku 1976.

Po roce 1989 došlo k rychlému rozvoji města – např. výstavba jižního obchvatu, průmyslové zóny či výrazné rozšíření nabídky služeb.

Městská správa a politika[edit]

náhled|Stará budova Městského úřadu v severovýchodním rohu náměstí Svobody náhled|Nová budova Městského úřadu na východní straně náměstí Svobody Město náleží k Olomouckému kraji a je jedním z větších měst okresu Šumperk. V místních volbách je voleno 21 členů městského zastupitelstva, ti poté ze svých řad vybírají starostu, jeho dva zástupce a další členy městské rady, která má dohromady 7 členů. Od roku 1989 zde radnici ovládalo nejprve OF a poté ODS. V roce 2010 bylo vedení radnice složeno z ODS, TOP 09, ČSSD a VV.

Při volbách do městského zastupitelstva na funkční období 2014–2018 ve dnech 10.–11. října 2014 dosáhla v Mohelnici volební účast 38,9 % s následujícími výsledky:

Volby 2014 Počet hlasů Počet mandátů
Mohelnická demokracie 18 210 9
Nezávislí 6 661 3
ANO 2011 5 939 3
TOP09 5 717 2
KSČM 4 883 2
KDU-ČSL 4 202 2

Po volbách v roce 2014 se starostou stal Ing. Pavel Kuba z Mohelnické demokracie a místostarostkou Jana Kubíčková taktéž z Mohelnické demokracie. V opozici skončily 2 strany: Nezávislí a KSČM.

Volby 2018[edit]

Ve volbách v roce 2018 opět zvítězila Mohelnická demokracie se ziskem 11 mandátů, do zastupitelstva se vrátila ČSSD reprezentovaná bývalým místostarostou a poslancem Pavlem Němcem a ODS reprezentovaná ředitelem ZŠ. Nově se do zastupitelstva dostalo hnutí Změna je možná! reprezentované nejmladším zastupitelem v České republice Tadeášem Bačou. Ze zastupitelstva naopak vypadli NEZÁVISLÍ.[4] Mohelnická demokracie vytvořila koalici s KSČM, ODS a hnutím ANO 2011, v opozici skončili zástupci Společně pro město, ČSSD, KDU-ČSL a Změny.

Volební strana Počet hlasů Počet hlasů v % Počet mandátů Rozdíl 2014-2018
Mohelnická demokracie 26 506 42,10% 11 ↑3
ANO 2011 9 175 14,57% 3 →3
Společně pro město - TOP 09/Zelení 6 647 10,56% 2 →2
KDU-ČSL 4 112 6,53% 1 ↓1
KSČM 3 790 6,02% 1 ↓1
Změna je možná! - Změna/bezpp 3 373 5,36% 1 ↑1
ČSSD 3 360 5,34% 1 ↑1
ODS 3 219 5,11% 1 ↑1
NEZÁVISLÍ 2 772 4,40% 0 ↓3

Samospráva města od roku 2011 pravidelně vyvěšuje 5. července zlato-červenou moravskou vlajku.[5]

Části města[edit]

Součástí Mohelnice byly v letech 1980–1990 také obce Mírov a Třeština a v letech 1985–1990 také obec Líšnice.[6]

Obyvatelstvo a náboženství[edit]

Po vysídlení německého obyvatelstva po roce 1945 došlo k prudkému poklesu počtu obyvatel Mohelnice, který byl později kompenzován nastěhováním občanů okolních obcí do volných domů.

K roku 2001 zde žilo 9847 obyvatel, z toho 49,4 % mužů a 50,6 % žen.[7] Národnostní složení obyvatel města je poměrně homogenní – 91 % se hlásí k národnosti české, 6,2 % k národnosti moravské, 1 % k národnosti slovenské a 0,2 % k národnosti německé.[8] Z celkového počtu obyvatel se jich k víře hlásí 2634 (tj. 26,7 %) – k římskokatolické církvi 2155 věřících, k československé církvi husitské 157 věřících, k pravoslaví 73 věřících, k českobratrské církvi evangelické 55 věřících a k církvi adventistů sedmého dne 22 věřících.[9]

Vývoj počtu obyvatel města Mohelnice[10][11]
Rok 1526 1772 1792 1846 1869 1880 1890 1900 1910 1921
Počet obyvatel ~1 500 1 867 2 699 3 887 4 163 4 601 4 368 4 192 4 497 4 751
Rok 1930 1945 1948 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 4 558 ~5 600 4 176 4 861 5 330 6 040 9 405 9 704 9 847 9 428

Pamětihodnosti[edit]

Template:Viz též náhled|Morový sloup na náměstí Svobody náhled|Mohelnický dřevěný betlém náhled|Hrad Bouzov v pohledu od parku

Morový sloup[edit]

Morový sloup na hlavním náměstí Mohelnice je dílem Jana Václava Strumera a byl dokončen roku 1717, tj. dva roky po devastující morové epidemii z roku 1715 (tu připomíná i zápis z kroniky vyrytý na sloupu). Na balustrádě jsou sochy sv. Anny, sv. Pavlíny, sv. Augustina a sv. Ambrože, na podstavci potom sv. Rozálie a sochy ochránců proti moru – sv. Karel Boromejský, sv. Roch, sv. Šebestián a sv. František Xaverius. Na vrcholu sloupu v korintském stylu je sousoší Panny Marie s Ježíškem.[12]

Farní kostel sv. Tomáše Becketa a městská věž[edit]

Farní kostel sv. Tomáše Becketa, původní farní kostel Panny Marie, poprvé zmiňovaný v roce 1247, byl roku 1424 vypálen husitskými vojsky. Obnoven v gotickém stylu a znovu vysvěcen byl v roce 1480. Z období renesance se na bočních zdech i uvnitř kostela zachovala vzácná funerální figurální výzdoba, spjatá s rodinou tehdejšího faráře Valentina Schwarze. Další úpravy byly provedeny v barokním stylu, týkaly se především dvou bočních kaplí – sv. Anny a sv. Kříže a také oltáře, křtitelnice či kazatelny. Novogotická přestavba po požáru v 19. století přidala především průčelí s kamennou rozetou nad vstupními vraty.[13]

Městská věž byla a stále jednou z nejvýznamnějších dominant města. Věž je 72 m vysoká, čtvercového půdorysu, o základně 9 m a síle stěny u základů až 2,5 m. V minulosti byla její nejdůležitější činnost v oznamování nebezpečí, sloužila jako tzv. hlásná věž. V průběhu let věž několikrát změnila svůj vzhled, a to zejména umístěním hodin nebo tvarem střechy až do dnešní "špičaté". Zatím poslední rekonstrukce kostelní věže proběhla v průběhu roku 2015. Při opravách byly kompletně vyměněny trámy a střešní krytina. Věž byla po rekonstrukci otevřena i veřejnosti a slouží jako místní rozhledna. Za příznivého počasí je možné vidět panorama Jeseníků s nejvyšším bodem Moravy- horou Praděd. Dále se nám nabízí nádherný výlet na zámek Úsov, chráněnou krajinnou oblast Litovelské Pomoraví, hrad Bouzov nebo jedno z nejstřeženějších vězení u nás na Mírově.

Mohelnický betlém[edit]

Každoročně o vánočních svátcích je v kostele sv. Tomáše vystaven velký vyřezávaný Mohelnický betlém. Na ploše 6×7 metrů je kromě jesliček také řada dalších figur i staveb, mimo jiné hrady Bouzov a Karlštejn. Mezi lety 1958 a 1988 jej vytvořil Josef Nedomlel ze Starého Města u Bruntálu (sám vyobrazený v betlémě jako chasník s pytlem mouky na zádech stojící před mlýnem). V jeho práci pokračoval i jeho syn František, který v roce 2003 dokončil chybějící figury skupiny muzikantů. Celý betlém je osvětlen a část figurek v něm je pohyblivá.[14]

Městské muzeum[edit]

Mohelnické muzeum dokumentuje život v tomto regionu v průběhu historie. Je zde expozice věnovaná prehistorii, slovanskému osídlení i středověku – ta obsahuje kolekce loštických pohárů, nalezený poklad pražských grošů či odznaky mohelnických cechů. K vidění je v muzeu také hodinový stroj z kostelní věže nebo expozice dokumentující život měšťanů v 19. století a začátku 20. století. Z poválečných let je zde vystaveno několik předmětů upomínajících na politické vězně v 50. letech vězněné v mírovské věznici. Muzeum je otevřené každý den od pondělí do soboty, a to včetně malé galerie místních malířů a lapidária.[15]

Památník děkana Lautnera[edit]

V Mohelnických městských sadech byl roku 1685 po pětiletém věznění a vyslýchání odsouzen a za provozování čarodějnictví na hranici upálen šumperský děkan Kryštof Alois Lautner. Kvůli své oblíbenosti mezi lidmi a vlažnému postoji k rekatolizaci byl obžalován soudcem Bobligem z Edelstadtu. Když odmítal přiznat svou vinu, byl podroben i mučení. V letech 1999–2000 byl proces přezkoumán a děkan Lautner rehabilitován. Na místě v Městských sadech, kde došlo k upálení, je umístěna kamenná pamětní deska.

Hrad Bouzov[edit]

Nedaleko Mohelnice se nachází novogotická stavba hradu Bouzov z přelomu 19. a 20. století, která má imitovat původní stavbu ze 14. století, přičemž obsahuje celou řadu prvků novodobé německé architektury. Původní hrad vyhořel v polovině 16. století a byl obnoven až v roce 1620 – od roku 1696 byl pak v majetku Řádu německých rytířů. Od těchto vlastníků také pochází většina zachovaného zařízení hradu. Díky zachovalému stavu a svojí malebnosti je jedním z nejvyhledávanějších hradů jak pro turisty tak pro filmařské štáby. V okolí hradu je rozsáhlý park skýtající možnost aktivního odpočinku.

Zámek Úsov[edit]

Dalším z turisticky atraktivních míst v okolí je zámek v Úsově. Byl postaven v gotickém stylu na zbytcích středověkého hradu z 13. století, který byl vypálen za třicetileté války. Na konci 17. století byl částečně opraven a mezi věže byl vestavěn manýristický zámek. Od roku 1898 je v interiérech zámku umístěno lesnické a lovecké muzeum založené Janem II. z Lichtenštejna. Díky loveckým výpravám, které vedly i za hranice českého království, je zde velké množství trofejí např. z Afriky – toto muzeum je jedinečné v celé střední Evropě.[16]

Další kulturní památky[edit]

Revitalizace náměstí[edit]

Od 2. dubna 2012 do konce října téhož roku se v Mohelnici opravilo náměstí i přilehlé ulice: Třebovská, S. K. Neumana a Olomoucká. Na náměstí se objevila nová umělecká kašna s fontánou a nová zeleň.

Kultura[edit]

[[Soubor:Dostavnik.jpg|náhled|Mohelnický dostavník probíhá každoročně na konci srpna v Městských sadech]] Z historického hlediska je významná poloha města na okraji etnografického regionu Haná. Ve městě se pravidelně koná několik kulturních akcí – např. folkový a country festival Mohelnický dostavník, open air festival populární hudby Fingers up[17], či mezinárodní soutěž filmové hudby Mohelnická filmová písnička a videoklip.[18] Původní biograf na nám. Tyrše a Fügnera byl v roce 2003 uzavřen kvůli malému využití (zejména po otevření multikina v blízké Olomouci), jeho provoz pokračuje ve společenském sále kulturního střediska na nám. Svobody.

V Mohelnici je vydáván pravidelný měsíčník Mohelnický zpravodaj[19] a na internetu vysílá (včetně záznamu z jednání zastupitelstva) regionální Mohelnická televize.[20] Ve městě je také městská knihovna, oficiálně založená v roce 1945, která však v různém rozsahu funguje již od roku 1904.[21]

Mohelnická televize[edit]

V Mohelnici dříve existovala regionální televize, která pravidelně vysílala na kanále TV Prima. Toto vysílání však bylo kvůli vysokým finančním nákladům zrušeno. V červnu roku 2014 se vysílání obnovilo v podobě internetové televize. Na webových stránkách www.mohelnickatelevize.cz se pravidelně objevují reportáže z Mohelnice a okolí. Tým televize tvoří redaktoři Tereza Tichá, Kristýna Navrátilová, Jan Peškar a Šimon Švub a také kameramani Ivo Zatloukal a Milan Konečný. Mohelnická televize spadá pod Mohelnické kulturní centrum, které sídlí v místním Domě kultury.

Sport[edit]

náhled|vlevo|Extrem Truck Trial v Mohelnických lomech Ve městě je krytý bazén a také otevřené koupaliště v areálu místního autokempu.[22] Kromě toho ve městě funguje několik sportovních oddílů – mj. fotbalový, florbalový, nohejbalový, tenisový, basketbalový, hokejový a v judu.[23] Judistický oddíl TJ Sokol Mohelnice se účastní nejvyšší české ligové soutěže[24] a s úspěchy i mezinárodních závodů.[25] Kombinace mírně zvlněného terénu i vyšších kopců v okolí je vhodná v zimních měsících k běhu na lyžích a od jara do podzimu k cykloturistice – Mohelnicí také prochází regionální poznávací Čarodějnická cyklotrasa.[26] Na jaře je pak v blízkém lomu u Křemačova pořádána truck-trialová show Extrem Truck Trial,[27] která je největším podobným závodem v Česku a patří také mezi nejtěžší závody tohoto druhu v Evropě.[28]

Doprava[edit]

náhled|Železniční stanice v Mohelnici Ve městě je zavedena linka městské autobusové dopravy, která spojuje místní vlakové a autobusové nádraží. Vlakové spojení je několikrát denně na přestup do Zábřehu, Červenky a Olomouce. Autobusy dále spojují Mohelnici se Šumperkem, Prostějovem, Brnem, Hradcem Králové, Libercem, Havlíčkovým Brodem, Jihlavou a Ostravou a také s okolními obcemi Úsovem, Lošticemi, Litovlí, Bouzovem, Moravskou Třebovou či Mírovem.[29] Letecká doprava nemá ve městě potřebnou infrastrukturu, nejbližší letiště pro sportovní účely jsou ve zhruba 20 km vzdáleném Starém Městě a Šumperku. Díky výhodné poloze na dálnici D35 a silnici I/44 je okrajová část města zatížena velmi silnou osobní i nákladní automobilovou dopravou.

Školy a vzdělávání[edit]

náhled|vlevo|Budova Obchodní akademie v Mohelnici V Mohelnici se nacházejí tři mateřské školy (v ulici Hálkova, Na Zámečku a Mikrojesle Žabičky) a tři školy základní (v ulicích Mlýnská, Vodní a Masarykova). Dále jsou zde celkem čtyři střední školy:[30][31]

  • Obchodní akademie (v ulici Olomoucká)
  • Střední průmyslová škola elektrotechnická (v ulici Generála Svobody)
  • Střední škola technická a zemědělská (v ulici 1.máje)
  • Odborné učiliště a Praktická škola (v ulici Vodní)

Ve městě je také Základní umělecká škola. Se studijními problémy se mohou děti a rodiče obracet na pedagogicko-psychologickou poradnu. Volnočasové aktivity pak dětem a mládeži organizuje např. Dům dětí a mládeže Magnet či místní skautský oddíl.

Mikroregion Mohelnicko[edit]

Svazek obcí mikroregionu Mohelnicko byl zaregistrován již v roce 1999 a od roku 2006 jej tvoří celkem 14 obcí: Klopina, Krchleby, Líšnice, Loštice, Maletín, Mírov, Mohelnice, Moravičany, Palonín, Pavlov, Police, Stavenice, Třeština a Úsov.[32] Mikroregion Mohelnicko zabírá plochu přibližně 130 km² a žije v něm kolem 18 000 obyvatel (tj. cca 10 % plochy a 15 % obyvatelstva okresu Šumperk), což představuje hustotu osídlení 138 obyvatel na 1 km², tedy více než celostátní průměr (130 obyvatel na 1 km²).[33] Předmětem činnosti tohoto svazku obcí je vzájemná pomoc při řešení samosprávných, kulturních, environmentálních i hospodářských problémů a získávání finančních prostředků na podporu projektů v regionu.

Osobnosti[edit]

[[Soubor:Mohelnice - Brus' born house.jpg|náhled|Brusova hospoda a Brusův šenk připomínají osobnost Antonína Bruse v jeho rodném městě]]

Partnerská města[edit]

Odkazy[edit]

Reference[edit]

  1. ^ Template:Citace monografie
  2. ^ a b c Mikroregion Mohelnicko – Počátky osídlování Moravy
  3. ^ a b c d Template:Citace elektronického periodika
  4. ^ Template:Citace elektronického periodika
  5. ^ https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=10153830832640661&id=224337820660
  6. ^ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 287, 321 a 537.
  7. ^ Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 – Obyvatelstvo, byty, domy a domácnost – Mohelnice
  8. ^ ostatní národnosti byly zastoupeny max. 0,1 %
  9. ^ další církve a náboženství měly ve městě méně než 10 věřících
  10. ^ Template:Citace elektronické monografie
  11. ^ Template:Citace monografie
  12. ^ Mikroregion Mohelnicko – Morový sloup
  13. ^ Mikroregion Mohelnicko – Farní kostel sv. Tomáše z Canterbury
  14. ^ Mikroregion Mohelnicko – Mohelnický betlém
  15. ^ Mikroregion Mohelnicko – Muzeum Mohelnice
  16. ^ hrady.cz – Úsov
  17. ^ Fingers Up
  18. ^ Template:Citace elektronického periodika
  19. ^ MÚ Mohelnice – Mohelnický zpravodaj
  20. ^ RAS TV
  21. ^ Template:Citace elektronického periodika
  22. ^ MÚ Mohelnice – Informace o městě
  23. ^ Template:Citace elektronického periodika
  24. ^ Template:Citace elektronického periodika
  25. ^ Mohelnický zpravodaj (duben 2007) – Úspěšný víkend mohelnických judistů
  26. ^ Template:Citace elektronického periodika
  27. ^ Template:Citace elektronického periodika
  28. ^ Mikroregion Mohelnicko – Extrem Truck Trial
  29. ^ Seznam linek v Integrovaném dopravním systému Olomouckého kraje
  30. ^ MÚ Mohelnice – Školství
  31. ^ Template:Citace elektronického periodika
  32. ^ MÚ Mohelnice – Charakteristika Mikroregionu Mohelnicko
  33. ^ ČSÚ – Statistická ročenka České republiky 2006
  34. ^ Vlastivědné muzeum v Šumperku – Jaroslav Krejčíř: Antal Stašek a jeho pobyt v Mohelnici
  35. ^ Template:Citace elektronického periodika

Literatura[edit]

  • GOŠ, Vladimír a kolektiv: Mohelnice včera a dnes – sborník o minulosti a současnosti Mohelnice, Komise pro oslavy 700. výročí povýšení Mohelnice na město, Mohelnice 1973
  • KŘUPKA, Václav – VAŇOUREK, Martin: Mohelnice a Loštice ve fotografii do roku 1948 . Mohelnice: Martin Vaňourek, 2007. {{ISBN|978-80-902949-3-6}}.

Související články[edit]

Externí odkazy[edit]

Commons logo
Commons logo
Τα Wikimedia Commons έχουν πολυμέσα σχετικά με το θέμα

Template:Části české obce Template:Okres Šumperk Template:Autoritní data

Kategorie:Města na Moravě Kategorie:Obce s rozšířenou působností Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem Kategorie:Svazek obcí mikroregionu Mohelnicka Kategorie:Obce v okrese Šumperk Kategorie:Městské památkové zóny v Česku Kategorie:Města v okrese Šumperk Kategorie:Sídla v Mohelnické brázdě Kategorie:Sídla v Zábřežské vrchoviněFoobar

Retrieved from "https://en.wikipedia.beta.wmflabs.org/w/index.php?title=Mohelnice&oldid=438400"