Jump to content

Letectví

From Wikipedia, the free encyclopedia

[[Soubor:LHR London, England (Heathrow Airport), United Kingdom PP1367853288.jpg|náhled|Letiště Londýn Heathrow ze vzlétajícího letadla]]

Pojem letectví či aviatika zahrnuje létání letadly. V dnešní době, kdy většina letadel je těžších než vzduch, jde o létání letounů a vrtulníků (anglicky se tento obor nazývá aviation).

Na počátku letectví, kdy po prvním vzletu horkovzdušného balónu bratrů Montgolfiérů ve Francii, byla známa jen letadla lehčí vzduchu, tj. balóny a vzducholodě, se používalo v češtině termínu „aeronautika“, „vzduchoplavectví“. V dnešní době se v rámci Chicagské dohody o mezinárodní civilní letecké dopravě a po vzniku ICAO používají termíny aviation (pro létání letadel těžších vzduchu) a aeronautics (pro veškerá letadla pohybující se v zemské atmosféře, ať už pomocí aerostatických sil – balóny, vzducholodě – nebo pomocí aerodynamických silletouny, vrtulníky, padáky, ultralehká letadla.

Český termín „letectví“ zahrnuje také obor aerospace, aerokosmonautiku, který zahrnuje letectví a kosmonautiku, tedy letadla typu raketoplán (v kosmu létá jako kosmická loď, v atmosféře jako letoun), která zčásti nebo zcela létají v kosmickém prostoru.

Historie

[edit]

Template:PodrobněTemplate:Pahýl část

Letectví zahrnuje

[edit]

Letecký provoz v číslech

[edit]

Letecký provoz zahrnuje dopravu asi 9,5 milionu lidí denně (přibližně tolik jako za celý rok 1947) a má roční spotřebu energie přibližně 56 TWh.[1] Na světě existuje přes 49 000 letišť,[2] zdaleka nejvíce (asi 15 000) leží ve Spojených státech amerických,[3] nad jejichž vzdušným prostorem se každou sekundu pohybují až 4000 letounů, přenášejících 61 000 cestujících.[4] Nejrušnější letiště mají města, jako je Atlanta, Chicago, Londýn, Tokio, Los Angeles, Dubaj nebo třeba Paříž.[2] Letiště, na kterých se vymění nejvíce nákladu, leží na okraji Memphisu a Hong Kongu.[2][kdy?]

Bezpečnost

[edit]

Letecká doprava patří mezi nejbezpečnější druhy dopravy; v roce 2008 zemřelo při leteckých nehodách 539 osob, jedno úmrtí připadá tedy na každý 1,3miliontý let.[5] Při leteckých nehodách tedy zemřelo méně lidí než na českých silnicích za daný rok. Jízda autem je 62krát nebezpečnější než přeprava letadlem.[6]

Environmentální dopady

[edit]

Template:Podrobně K environmentálním dopadům letectví dochází, protože letecké motory emitují teplo, hluk, prachové částice a plyny, které přispívají ke globálnímu oteplování[7][8] a ke globálnímu stmívání.[9] Letadla vypouštějí částice a plyny, jako jsou oxid uhličitý (CO2), vodní pára, uhlovodíky, oxid uhelnatý, oxidy dusíku, oxidy síry, olovo a černý uhlík, které navzájem a s atmosférou reagují.[10] Navzdory snížení emisí z automobilů a úspornějším a méně znečišťujícím dvouproudovým a turbovrtulovým motorům přispívá rychlý růst letecké dopravy v uplynulých letech k nárůstu celkového znečištění způsobeného letectvím. Od roku 1992 do roku 2005 rostly osobokilometry o 5,2 % ročně. V Evropské unii vzrostly emise skleníkových plynů z letectví mezi lety 1990 a 2006 o 87 procent.[11]

Komplexní výzkum ukazuje, že navzdory očekávaným efektivním inovacím letadel, motorů, aerodynamiky a letových operací není v dohledu žádný konec rychlého růstu emisí CO2 ani za mnoho desetiletí z cestování letadlem a letecké nákladní dopravy[12][13] v důsledku předpokládaného neustálého růstu letecké dopravy.[14][15] Je tomu tak i proto, že mezinárodní letecké emise unikly mezinárodní regulaci až do konference Mezinárodní organizace pro civilní letectví v říjnu 2016, na níž se dohodl systém uhlíkových kompenzací. Díky nízké nebo neexistující dani z leteckého paliva má letecká doprava navíc konkurenční výhodu oproti jiným druhům dopravy kvůli nižším sazbám.[16][17] Probíhá debata o možném zdanění letecké dopravy a začlenění letectví do systému obchodování s emisemi, aby se zajistilo zohlednění celkových externích nákladů letecké dopravy.[18]

Reference

[edit]
  1. ^ Template:Citace periodika
  2. ^ a b c Template:Citace elektronického periodika
  3. ^ Template:Citace elektronického periodika
  4. ^ Template:Citace elektronického periodika
  5. ^ Template:Citace periodika
  6. ^ Template:Citace elektronického periodika
  7. ^ Template:Citace elektronické monografie
  8. ^ Template:Citace elektronické monografie
  9. ^ Template:Citace periodika
  10. ^ Template:Citace periodika
  11. ^ "Climate change: Commission proposes bringing air transport into EU Emissions Trading Scheme" (Press release). EU press release. 2006-12-20. Retrieved 2008-01-02.
  12. ^ Bows-Larkin A., Mander S., Traut M., Anderson K., Wood P. (2016). [1]. Encyclopedia of aerospace engineering. Viz speciálně obrázek 7.
  13. ^ Template:Citace periodika
  14. ^ Boeing (2014). Current Market Outlook, 2014–2033.
  15. ^ Airbus (2015). Flying by Numbers: Global Market Forecast 2015–2034 Archivado el 15 de January de 2013 en Wayback Machine..
  16. ^ Template:Citace elektronické monografie
  17. ^ EU governments miss out on up to €39bn a year due to aviation’s tax breaks – Transport and Environment
  18. ^ Including Aviation into the EU ETS: Impact on EU allowance prices ICF Consulting for DEFRA February 2006

Literatura

[edit]
  • GUNSTON, Bill. Člověk a letectví. Praha: Knižní klub ; Ikar, 1997. ISBN 80-7176-534-1 a 80-7202-156-7.
  • ŠOREL, Václav. Encyklopedie českého a slovenského letectví. Brno: Computer Press, 2005. ISBN 80-251-0733-7.
  • ŠOREL, Václav. Encyklopedie českého a slovenského letectví II. Brno: Computer Press, 2008. ISBN 978-80-251-1979-2.

Související články

[edit]

Externí odkazy

[edit]

Template:Pahýl

Template:Portály Template:Autoritní data