Hostivice

Template:Možná hledáte Template:Infobox - česká obec Hostivice je město v okrese Praha-západ ve Středočeském kraji. Leží na silnici spojující Prahu a Karlovy Vary, při západní hranici Prahy, centrem ve vzdálenosti asi 4 km od ní. Podle oficiálních údajů zde žije Template:Počet obyvatel obyvatel a rychle roste tempem kolem 300 obyvatel ročně; skutečnost ale může být vyšší (viz [1] ).

Hostivice se nachází v mírně zvlněné krajině, ohraničené z východu návrším Bílá hora. Nadmořská výška náměstí je 341 metrů.

Historie

Dnešní město vzniklo postupným sloučením čtyř původně poddanských vsí, které dodnes tvoří jeho územní části:

• Osada Hostivice je poprvé zmiňována roku 1277. Vznikla na území lesa Hostivce pravděpodobně v době Přemysla Otakara II., kdy se zde usídlili obyvatelé z dnešního území Malé Strany, což může mít souvislost s budováním Malé Strany Přemyslem Otakarem II. jako Nového Města. Vznikl tu kamenný kostel sv. Jakuba a několik svobodných dvorců.
• Litovice vznikly kolem litovické tvrze, poprvé jsou doloženy roku 1266, kdy je uveden jako majitel tvrze Řehník z Litovic, člen rodu pánů z Dražic.
• Břve jsou známy již roku 1184, kdy patřily valdsaskému klášteru.
• Jeneček (původní název Malý Jenč) je doložen roku 1363 jako majetek pražského chrámu a špitálu sv. Lazara.

Všechny uvedené vesnice vystřídaly v průběhu staletí různé majitele. Zprvu byly vlastněny nezávisle, postupně se však vlastnictví většiny z nich sjednotilo.

vlevo|náhled|Hostivický zámek, který se nachází na Husově náměstí v centru města Významnou majitelkou byla v osmnáctém století velkovévodkyně Anna Marie Františka Terezie Toskánská, která centru Hostivice vtiskla stavbou zámku a fary barokní ráz.

Devatenácté století znamená především rozvoj dopravy. Hostivice se stává regionálním železničním uzlem mezi Prahou a Kladnem; koněspřežná dráha z Brusky (dnešní Dejvice) do Vejhybky (dnes Kladno) a do Lán, procházející územím obce, vznikla již roku 1830. Později se v Hostivici objevuje i lehký průmysl (jako první byla založena šroubárna).

Ve dvacátém století se obec postupně rozvíjela v sídelní oblast Prahy. Rostl počet obyvatel a postupně se oslaboval zemědělský charakter území. Vznikla nová čtvrť Palouky při hranici s Ruzyní a byly zastavěny další plochy.

5. května 1945 bylo v Hostivici zastaveno německou hlídkou u domu čp. 123 auto hasičů z Úhonic, kteří jeli na pomoc Praze během Pražského povstání. Zabiti byli Karel Holub, Václav Horák, František Varcabo z Úhonic a Jaroslav Korecký z Drahelčic. Událost připomíná pamětní deska umístěná v Tyršově ulici.

Roku 1950 byly sloučeny obce Hostivice a Litovice, čímž bylo uzavřeno územní formování dnešního celku. Od roku 1978 je obec městem.

V současnosti město prochází etapou rychlého růstu a urbanizace. Pokračuje rušení polí na území města a intenzivní výstavba rodinných domků. Hostivice slouží jako sídelní obec pro mnoho osob dojíždějících za prací do Prahy.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města (obce) v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Unhošť
• 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť
• 1893 země česká, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť
• 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť
• 1945 země česká, správní okres Kladno, soudní okres Unhošť
• 1949 Pražský kraj, okres Praha-západ
• 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
• 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Rok 1932

V obci Hostivice (přísl. Jeneček, 2269 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

• Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů, parní a vodní armatury, slévárna kovů, 3 cihelny, elektrárna, výroba hořčice, koželužna, 2 mlýny, výroba prádla, státní velkostatek.
• Služby(výběr): 2 lékaři, biograf Sokol, cukrář, čalouník, drogerie, hodinář, 5 hostinců, 3 kapelníci, konsum Včela, železniční konsum, soustružník, městská spořitelna v Unhošti, spořitelní a záložní spolek pro Hostivice, stavební a spotřební družstvo, velkoobchod se střelivem, 2 vetešníci.

V obci Litovice (přísl. Břve, Jeneček, 1812 obyvatel, telegrafní úřad, sbor dobrovolných hasičů, samostatná obec se později stala součástí Hostivic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: autodílna, 3 autodopravci, cihelna, obchod s dobytkem, výroba dřevěného zboží, obchod s dřívím, holič, 7 hostinců, klempíř, 2 koláři, 3 krejčí, obchod s kůžemi, lakýrník, 2 malíři, 3 obuvníci, pekař, výroba umělé pemzy, 5 rolníků, řezbář, 4 řezníci, 13 obchodů se smíšeným zbožím, stavební družstvo Dělnický dům, 2 švadleny, 5 trafik, truhlář, obchod s uhlím, státní velkostatek, zámečník, zednický mistr.

Název

Místní jméno Hostivice, které znamenalo Hostivítovu ves, je původně jednotného čísla. Podle výkladu Augusta Sedláčka jde o zpodstatnělý ženský tvar přivlastňovacího přídavného jména utvořeného z osobního jména Hostivít týmž způsobem jako v místních jménech jiných tvaru mužského (Bezděz z Bezděd, Bolelúc z Bolelút a podobně) a znamená Hostivítova ves. Redakce časopisu Naše řeč v roce 1921 označila tento výklad za zcela pravděpodobný a vlastně jediné možný, třebaže jde o ne právě častý případ zpodstatnění takového přivlastňovacího přídavného jména v rodě ženském a zpravidla se takto zpodstatňují tvary mužské (Boleslav, Příbram, Litomyšl, Budeč, které původně byly rodu mužského), zatímco ženské tvary přivlastňovacích přídavných jmen se obvykle udržují jen jako adjektiva, t. j. v doprovodu příslušných podstatných jmen, jako jsou Kněževes (= knězova ves), Uhříněves (= Uhřínova ves), Nelahozeves (= Nelahodova ves) apod.

Doložena jsou označení Hospřid z Hostivice (Arch. Č. 6, 407 z roku 1422); dvuor v Hostivici (t. 25, 227 z roku 1422); dvoru jeho v Hostivici, ješto slove Čeňkovský (t. 1, 543 z roku 1454); proti Oldřichovi Odúcovi z Hostivice (Desky 2, 322 z roku 1463); Žibřida z Jistebnice a na Hostivici (Arch. Č. 13, 9 z roku 1503); položen rok na den sv. Barbory v Hostivici (Hájek 214a) a jiné.

Pro původ názvu v jednotném čísle se vyjádřili i přední odborníci ve vědě o vlastních jménech, Vladimír Šmilauer a Antonín Tejnor, vědecký pracovník ÚJČ a hostivický rodák. K domněnce, že jméno Hostivice vzniklo z názvu pražských poddaných (tedy jako množný tvar), dospěl Gelasius Dobner na základě mylného čtení listiny Přemysla Otakara II., v níž jsou poddaní přesídlení do této oblasti z pražského podhradí při budování Malé Strany nazýváni hostinci, nikoliv hostivci, jak četl Dobner.

Tvarem se však jméno Hostivice podobá četným místním jménům odvozeným ode jmen osobních příponou -ice (pův. -ici) jako jména rodová nebo čelední, jako jsou Hostomice, Hostovlice, Hostětice, Hostice, Hostkovice apod., a tedy neodolalo jejich vlivu, a zároveň s původními tvary a vedle nich se tak odedávna (přinejmenším od 15. století) vyskytovaly i tvary množné: Hospřid z Hostivic (Arch. Č. 25, 420 z roku 1426), na dvuor v Hostivicích (t. 2, 457 a 461 z roku 1454), Aleš řečený Odúc a Anna manželé z Hostivic (t. 2, 477 z roku 1454), na vsech Klíčanech, Hostivicích a Tišiciech (t., 6, 578 z roku 1498) a j. Na rozdíl od místních jmen původu apelativního (Skalice, Sušice, Kamenice, Roudnice, Sedlice) anebo místních jmen spojených s názvy řek a potoků (Olešnice, Bystřice, Rokytnice, Kamenice) nebylo jméno Hostivice před tímto vlivem nijak chráněno.

Spisek Brus jazyka českého z roku 1881 uvádí tuto obec jako druhý ze čtyř příkladů názvů, u nichž „jsme v rozpacích“ při volbě správného tvaru. Kotyškův místopisný slovník z roku 1895 uvádí jako novodobý úzus množné číslo. Podle jazykové poradny Ústavu pro jazyk český se jméno města správně používá jak v jednotném čísle ženského rodu (ta Hostivice), tak v pomnožné variantě téhož rodu (ty Hostivice). V „často kladených otázkách“ poradna udává jméno Hostivice jako příklad jména s oběma možnými skloňováními. Obě varianty uvádí jako rovnocenné rovněž publikace Aleny Polívkové Naše místní jména a jak jich užívat. Lingvistka Anna Černá v roce 2016 v jazykovém koutku akademického časopisu Živa jmenuje názvy Hostivice, Prčice a Trstenice jako příklady názvů, které mohou mít jak tvary čísla jednotného, tak množného, a název Hostivice používá dokonce jako označení tohoto typu: „jména ze skupiny Hostivice mohou mít tvary jednotného i množného čísla“. K tomu obecně připomíná, že „bývá obvyklé, že místní tradice jednu z možností výrazně upřednostňuje.“ onomastik Pavel Štěpán z ÚJČ AVČR v roce 2019 uváděl, že původní podoba je „ta Hostivice“, avšak dnes se už připouští i „ty Hostivice“, přičemž starousedlíci většinou říkají „ta Hostivice“, ostatní spíše „ty Hostivice“.

Poté, co redakce Naší řeči v roce 1921 zmínila na základě Kotyškova místopisného slovníku jednotné číslo jako „tvar dnes snad už zaniklý“, podobně jako se množné číslo ujalo u názvu Teplice, napsalo hostivické zastupitelstvo redakci Naší řeči přípis, že „lid domácí neříká jinak než »do Hostivice, v Hostivici« a jen cizinci a přistěhovalci že skloňují »do Hostivic, v Hostivicích«“. Redakce Naší řeči tak v roce 1923 uvedla, že „tím se situace úplně změnila“, protože u místních jmen redakce vždycky kladla váhu na to, jak se to jméno skloňuje v ústech domácího lidu, a že tedy „není ovšem proč hájiti tvaru pomnožného, když skloňování jednotné, »z Hostivice, v Hostivici«, je nejen lidové, ale i původní, přes novotvary pomnožné, v starší tradici zachované“. V reakci na to však redakce dostala naopak reakci jiného místního obyvatele, že se „mezi lidem nikdy neřekne »do Hostivice«, nýbrž vždycky jen »do Hostivic«“, a redakce se tak v roce 1926 opět vrátila k názoru, že „je-li v užívání dnes tvar pomnožný, náleží mu přednost, třeba není původní“. Sloupek Technetu v roce 2019 také tvrdí, že „obyvatelé Hostivice většinou mluví o »těch Hostivicích« a stejně tak dobové materiály a zápisy pyrotechniků (ze 40. let 20. století) téměř výhradně používají množné číslo“.

V souboru dopisů hostivického rodáka, zpěváka Františka Veselého hostivickému hostinskému Miroslavu Neradovi je obsažen též list z 12. dubna 1950, v němž Veselý, ve věku 86 let, reaguje na hostinského sdělení, že se u něj sešli „všichni hostinští a holiči z Velkých Hostivic“, tím, že je mu množné číslo pro místní jméno Hostivice proti mysli, a výčtem dokladů a dokumentů, kde je použito číslo jednotné. Shrnuje pak slovy: „Jak to je nyní se způsobem označování obce Hostivice, ovšem nevím, ale za svých mladých let, kdy jsem v Hostivici pobýval více nebo méně dlouho a stýkal se hojně s lidmi tam usedlými, neslyšel jsem nikdy jinak než: ten je z Hostivice‚ šel až k Hostivici, vidíme na Hostivici, mluvili o Hostivici, leží to v Hostivici, tedy vesměs jen v čísle jednotném. A bylo by věru škoda, kdyby tento způsob vyjadřování byl opuštěn, způsob, který lid v obci usedlý jistě podědil po svých předcích za mnohá a mnohá staletí. Stala-li se obec Hostivice – po připojení Litovic‚ Břvů, Jenečka „velkou“, proto není ještě zapotřebí, aby se přestěhovala z čísla jednotného do čísla množného. Podívejme se na obec Hořelice. Myslím, že se nemýlím; tato obec má svůj název též v jednotném čísle a že se tam mluví: jsem z Hořelice a nikoli: jsem z Hořelic, ačkoli hned vedle jsou Drahelčice, které mají své jméno v čísle množném.“ Badatel hostivické historie Jiří Kučera uvádí, že co nahlédl do starých písemností vrchnostenského úřadu, používají se obě možnosti, i když asi převažuje „ta Hostivice“, a že záleželo asi na osobě pisatele a jeho místní znalosti. Osobně se Kučera kloní k tomu, že místně správnější je „ta“ Hostivice. Tato forma se podle něj používá i ve všech oficiálních písemnostech vyhotovovaných orgány města.

Dříve údaj o jednotně doporučeném tvaru uváděl Statistický lexikon obcí, později (např. v roce 2005) však již u názvů žádné mluvnické údaje neuvádí. Český statistický úřad ve svém registru uvádí Hostivici ve skloňování v čísle jednotném.

Hostivický měsíčník, vydávaný městským úřadem jako časopis hostivických občanů, v únorovém čísle 2007 zveřejnil článek A. Křížkové „Jak je to správně? Ta Hostivice nebo ty Hostivice?“, který připomíná někdejší odpověď zastupielstva redakci časopisu Naše řeč, podle níž staré listiny, které se dochovaly, uvádějí vždy „v Hostivici“, „do Hostivice“. Podle Křížkové se i současní představitelé města shodují na tvaru „ta Hostivice“, a v jednotném čísle je uveden i ve všech současných důležitých listinách: například povýšení na město z 1. 1. 1978, schválení znaku města, udělení vlajky města 25. 3. 2005. A. Křížková uzavírá, že většinu obyvatel v řeči, při psaném textu a zvláště pak v novinových a televizních zprávách „ty Hostivice“ tahají za vlasy či dokonce pobuřují. Postěžovala si přitom na ty redaktory, kteří si se správností názvu města příliš hlavou nelámou a na upozornění nereagují.

Na úředním webu města na doméně hostivice.eu se jeho název používá v řadě textů v jednotném čísle ženského rodu, například jedna ze sekcí hlavního menu se jmenuje „O Hostivici“ a jednotné číslo je užíváno i v textech věnujících se historii města.

Původní (od roku 1998) oficiální webová adresa hostivice.cz zrcadlí úřední web města, ale v září 2019 byla doplněna rámem (do záhlaví přidaným reklamním banerem) nadepsaným „Skloňování slova ty Hostivice“, který bez jakéhokoliv vysvětlení či komentáře obsahuje tabulku tvarů pomnožného čísla, aniž by byla jakkoliv zmíněna existence tvaru jednotného čísla, přičemž v témž baneru provozovatel uvádí, že tato doména byla a je od roku 1998 bezplatně poskytována pro účely obce a radnice spolu se službami, kterými během času byla správa webu, mailu, diskusních fór, DNS, atd. V září 2019 existuje rovněž facebooková veřejná skupina Hostivice.cz, jejíž správce do úvodního banneru skupiny uvedl jako hlavní heslo „Hostivice.cz – Ty Hostivice.“. Kontaktní osobou držitele domény Hostivice.cz je od roku 1998 Tomáš Svoboda, který je pod jménem Tomáš K Svoboda také hlavním přispěvatelem zmíněné facebookové stránky hostivice.cz.

Symboly města

Znakem města je červeno-modře polcený štít, v patě stříbrná kvádrovaná hradba s cimbuřím a modrým ozubeným kolem. Vpravo tři stříbrné podkovy (2, 1), vlevo zlatá do oblouku vztyčená větev vinné révy se třemi listy.

Městu byla udělena rovněž vlajka, která je ze znaku odvozena.

Výklad symbolů podle oficiálního webového serveru města: Červené pole heraldicky vpravo (z pohledu pozorovatele vlevo) se třemi stříbrnými podkovami znamená vlastní Hostivice, vychází z erbu vladyky Jindřicha z Hostivice a ze Semčic, který zde vlastnil majetek v roce 1496. Modré pole s větví vinné révy připomíná Litovice a odkazuje na erb Řehníka z Litovic (prvního známého majitele Litovic) a rod Dražiců. Stříbrná zeď symbolizuje městský status (žádná ves tvořící dnešní město nebyla nikdy opevněna), pět stínek naznačuje pět městských částí (v době schválení Hostivice I, Hostivice II-Litovice, Hostivice III-Jeneček, Hostivice IV-Břve a Hostivice V-Palouky). Modré ozubené kolo připomíná průmyslovou výrobu a novodobý rozvoj obce a posléze i města.

Části obce

Pět stínek ve znaku města údajně symbolizuje pět částí: Hostivice I, Hostivice II-Litovice, Hostivice III-Jeneček, Hostivice IV-Břve a Hostivice V-Palouky.

Aktuálně se město Hostivice skládá

• ze dvou evidenčních částí (Hostivice, Břve)
• ze dvou katastrálních území (Hostivice, Litovice)
• ze čtyř základních sídelních jednotek:
  • Hostivice (v k. ú. Hostivice a v evidenční části Hostivice)
  • Průmyslová zóna Hostivice (v k. ú. Hostivice a v evidenční části Hostivice)
  • Litovice (v k. ú. Litovice a v evidenční části Hostivice)
  • Břve (v k. ú. Litovice a v evidenční části Břve)

Evidenční část Hostivice má jeden malý přesah a dvě malé exklávy na území ZSJ Břve (všechny tři dohromady jsou označeny jako díl 2 základní sídelní jednotky Břve).

• pás okraje lesa přilehlý k sídlišťátku Na Pískách, s domy Břevská čp. 559 a Komenského čp. 534
• parcelu st. 401, na níž podle RÚIAN stojí dům s adresou U Sušičky 673, který však nestojí u ulice U Sušičky, ale u ulice Břevská
• parcelu st. 62, na níž stojí hospodářské budovy bez čp. vedle domu Pod Rybníkem čp. 1073

Evidenční část Břve má malou exklávu v katastrálním území Hostivice, označenou jako díl 2 základní sídelní jednotky Hostivice. Jedná se o dvojici parcel 158/1 (na níž je evidovaná adresa již neexistujícího domu Za Krahulovem čp. 1125 mezi ulicemi Za Krahulovem, Lipová a Okrajová, v katastrální mapě je označená jako výběh) a 159 (v RÚIAN označená jako ulice Za Krahulovem).

Kromě jmen na mapách se používají i další místní názvy. Například

• Fluska je partie kolem Litovického potoka za zámkem
• Nouzov označuje malou čtvrť u železničního viaduktu po levé straně, vjíždíme-li do města od Prahy
• Zámeček je místní označení hostivického zámku
• Litovčák, Břevčák jsou místní běžné zkratky pro Litovický rybník a Břevský rybník
• Mlejn většinou označuje budovu bývalého mlýna na západním konci nádraží. Peterkův mlýn označený na mapách je spíše Peterkáč.

Památky a významné objekty

Hostivice nepatří mezi turisticky či historicky významné obce regionu. Přesto má několik zajímavých míst, která stojí za zhlédnutí a mělo by o ně být náležitě pečováno.

Hostivický zámek vznikl přestavbou staršího raně barokního zámečku z let 1689–1697. Jednoduchá stavba na obdélníkovém půdorysu vznikla v letech 1734–1736, pod dozorem stavitelky, velkovévodkyně toskánské, podle projektu dvorního toskánského architekta Václava Špačka, a za řízení políra Jana Jiřího Bauera. Autorem fresek je malíř Karel Josef Moravini. Pozoruhodné je zejména jeho monumentální zobrazení bitvy na Bílé hoře. Stavba pokračovala i po smrti velkovévodkyně. Postupně vznikaly hospodářské budovy, byla přistavěna zámecká kaple. Hostivický zámek patřil na počátku 20. století rakouskému císaři jako součást tachlovického velkostatku a spolu s dalším císařským majetkem byl po roce 1918 zestátněn.

Správa Československých státních lesů a statků pro velkostatek sídlila v Jenči. V roce 1949 tak přešel zámek do majetku Československých státních statků. Byl pak využíván k obytným a různým hospodářským účelům. Jednotné zemědělské družstvo Hostivice si v roce 1957 prosadilo převod hostivického dvora včetně zámku do své správy. Horní část kaple sloužila jako sušárna prádla, ve spodní části se nacházela uhelna. Zámek se nakonec dostal do havarijního stavu a v 70. letech 20. století žádal Městský národní výbor o vyřazení zámku ze seznamu nemovitých kulturních památek. Hlavní budovu zámku zachránila velkorysá rekonstrukce v letech 1977–1983. V roce 1985 byla obnovena zámecká brána, kterou dříve JZD strhlo. Hospodářské budovy se dvorem ale zůstaly nadále v dezolátním stavu a dočkaly se rekonstrukce až po privatizaci po roce 1989. náhled|Mariánský sloup na náměstí a v pozadí kostel sv. Jakuba Většího V přízemí zámku se nacházely prostory klubu důchodců a městské knihovny, jejíž dětské oddělení bylo ve druhém patře. Ve druhém patře probíhaly hudební kurzy a v reprezentačních prostorách sídlil městský národní výbor. Od té doby objekt slouží jako sídlo městského národního výboru resp. městského úřadu a konají se zde různé kulturní akce.

Před zámkem stojí 9 metrů vysoký pískovcový mariánský sloup z roku 1734. Čtyřhranný sloup s mariánským reliéfem obklopují sochy sv. Vavřince, sv. Kateřiny, sv. Floriána a sv. Víta. Měkký materiál sloupu ovšem těžko odolává smogu a působení vandalů, a tak památka i přes snahu restaurátorů postupně ztrácí jemné detaily a viditelně chátrá.

Jednolodní kostel sv. Jakuba Většího pochází z 13. století. Kněžiště je gotické, chrámová loď a mobiliář má převážně barokní charakter. Ke kostelu náleží barokní fara z let 1734–1736. Gotická dřevěná soška ve stylu krásných madon, tzv. Hostivická madona, je přítomna již jen v kopii – originál je pro větší bezpečnost uložen jinde.

Litovická tvrz je gotický objekt původem ze 13. století, ovšem vícekrát přestavovaný. Je ve špatném technickém stavu a není odpovídajícím způsobem využíván.

Na území města se nachází i řada hodnotných barokních kaplí poutní cesty spojující klášter v Hájku a Strahov, jejichž architektem byl Jan Schor (1686–1787). Několik z nich bylo díky úsilí místních nadšenců zachráněno, jiné byly během 20. století zničeny nebo zchátraly.

Kromě těchto významnějších památek je v Hostivici i řada dalších zajímavých objektů místního významu, které nemají památkový status. Tak jako i jinde, závisí péče o ně v první řadě na kulturním uvědomění a finančních možnostech majitele. Zatímco některé pamětihodnosti jsou udržovány ve výborném stavu, jiné postupně mizí.

[[Soubor:Hostivice-husitsky kostel.jpg|náhled|vlevo|Modlitebna československé husitské církve v ulici „K nádraží“]] Celkový urbanisticko-památkový stav města není uspokojivý a v posledních desetiletích se spíše zhoršuje. Vedle chátrání a zániku některých památek se to projevuje i nekoncepční stavební politikou. I když byla Hostivice až na dvě menší výjimky ušetřena výstavby panelových domů a velkých prosklených budov na nevhodných místech, nebyl uspokojivě vyřešen charakter centra města. To dnes nepřipomíná městské jádro, ale spíše náhodné seskupení objektů.

Jako příklady lze jmenovat dva architektonicky nepatřičné jednopodlažní supermarkety v těsné blízkosti barokního zámku nebo vysokou stavbu ze zinkovaného profilovaného plechu proti husitské modlitebně (Sbor Dr. Albrerta Schweitzera). (tato modlitebna je ale postavená o mnoho let později)

Život města

Politika

Na území města působí všechny hlavní celostátní politické strany. Hostivičtí voliči jsou spíše pravicoví, avšak místní ODS dlouho neměla – zřejmě následkem osobních sympatií a antipatií mezi místními politiky – dostatečný koaliční potenciál, a tak městu po listopadu 1989 většinou vládly městské rady vedené sociálními demokraty nebo lidovci. To se změnilo až v roce 2002, kdy se po volbách vytvořila rada tvořená koalicí subjektů Hostivice 2006, ODS a US-DEU. Ve volbách 2006 zcela jednoznačně zvítězila ODS. Zajímavostí voleb 2006 je posun kandidáta ČSSD, MUDr. Davida Ratha, ze spodních pozic kandidátky na první místo za ČSSD díky preferenčním hlasům.

Výsledky voleb do městského zastupitelstva v roce 2014

Kandidátní listina	zastupitelů	procent
Středočeši2012.cz	7	36,33 %
Hostivice 2006	3	16,33 %
ANO 2011	3	14,64 %
TOP 09	2	14,54 %
Komunistická strana Čech a Moravy	1	6,05 %
Česká strana sociálně demokratická	1	5,15 %
celkem	17	100,0 %

Současnou^[kdy?] starostkou je Klára Čápová.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2006 byla v Hostivici jasným vítězem ODS. Volební účast byla vysoká - celkem bylo započteno 3125 platných hlasů, což odpovídá 70,65 % voličů. Podrobnější přehled výsledků přináší následující tabulka:

Volby do PS PČR v roce 2006 v Hostivici

Strana či koalice	hlasů	procent
Občanská demokratická strana	1553	49,70 %
Česká strana sociálně demokratická	635	20,32 %
Komunistická strana Čech a Moravy	345	11,04 %
Strana zelených	232	7,42 %
KDU-ČSL	195	6,24 %
SNK Evropští demokraté	80	2,56 %
Nez.demokraté	30	0,96 %
ostatní strany a koalice	55	1,76 %
celkem	3125	100,0 %

Společnost a kultura

Ve městě působí řada společenských a zájmových organizací. Pořádají se kulturní a jiné společenské akce. Poté, co vyhořel Dělnický dům, postrádá však město dostatečně velký sál pro pořádání kulturních a společenských akcí.

K aktivním organizacím patří například Český svaz ochránců přírody Hostivice (ochrana a poznání přírody), Český svaz chovatelů Hostivice, Římskokatolická farnost Hostivice (koncerty vážné hudby v kostele) nebo místní mateřská škola (akce pro děti).

Známé osobnosti

• V obci se prý zastavil na své poslední cestě do Prahy Karel Havlíček Borovský. Bylo to v budově dnešní čínské restaurace U koruny, která i tehdy bývala hostincem.
• Narodil se zde František Xaver Franc, botanik a archeolog.
• Dlouho zde působil a posléze i zemřel František Josef Pelz (1848–1922), autor sokolské hymny Lví silou, vzletem sokolím. Jeho pamětní deska je umístěna na náměstí na budově bývalé školy.
• Ve městě až do konce života bydlel geograf, geolog a afrikanista Ctibor Votrubec (1925–1997). Místní sbor Církve československé husitské, jehož byl členem, nese z jeho popudu jméno afrického lékaře Alberta Schweitzera.
• Hostivice je spojena s působením bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha, který zde má trvalé bydliště.

Školství

Ve městě funguje základní, mateřská škola, a gymnázium a dále malotřídní základní škola pro děti se speciálními potřebami.

Od roku 2004 působí ve městě zařízení Fondu ohrožených dětí Klokánek.

Ekonomický život

Na území města převažuje drobný průmysl, služby a zemědělství. Nesídlí zde žádné velké firmy, obyvatelé spíše dojíždějí za prací do Prahy nebo i do Kladna.

Od poloviny roku 1928 do 40. let 20. století se v severozápadní části Litovic poblíž Jenečku nacházela lindbetonka - továrna na výrobu stavebních hmot, založená z iniciativy V. M. Havla. Postavenou pec a jámu pro těžbu cihlářské hlíny otevřel autor technologického postupu ing. Lindmann ze Stockholmu. Výrobky lindbetonky byly použity mimo jiné při výstavbě vilové čtvrti na Barrandově v Praze.

Doprava

náhled|vlevo|Nádraží v Hostivicích vlevo|náhled|Cesta z Hostivice do Řep je částečně značena jako cyklostezka

V Hostivici se nachází nádraží vzniklé roku se 1863 stavbou Buštěhradské dráhy v trase bývalé koněspřežky (dnes frekventovaná trať 120 Praha Masarykovo nádraží – Kladno – Rakovník; v Hostivici zastavují všechny vlaky včetně rychlíků). Trať 122 spojuje Hostivici s Prahou-Smíchovem a s Rudnou u Prahy; ve směru do Rudné je však pouze sporadický provoz. V polovině 20. století byla Hostivice spojena také se starší tratí Praha – Rudná – Podlešín; úsek Hostivice – Středokluky byl v roce 1966 přeložen, v letech 1993–2006 zcela bez provozu, od 31. 3. 2007 slouží zrekonstruovaná trať nejen nákladní, ale i víkendové osobní dopravě (cyklovlak). Na přelomu let 2010/2011 prošla staniční budova hostivického nádraží několikaměsíční rekonstrukcí. S platností od 1. ledna 2011 byla rozšířena plná integrace na železniční trati č. 122 v úseku Hostivice - Rudná u Prahy. Plná integrace znamená, že ve vlaku platí nejenom předplatní jízdní doklady PID, ale i přestupní jízdenky PID pro jednotlivou jízdu. Železniční stanice Hostivice-Litovice byla z tohoto důvodu vybavena označovačem jízdenek PID. Do budoucna se na území města počítá s výstavbou tří železničních zastávek (Hostivice-Sadová, Hostivice-Jeneček a Hostivice-Vilky). Další vývoj železniční dopravy na území města Hostivice má spočívat ve výstavbě rychlodráhy Praha - Kladno, kdy se tak však stane, je ve hvězdách, zainteresované instituce mají zjevně jiné priority. náhled|Autobusová zastávka Hostivice

Na území města zasahuje část Pražského okruhu, který se zde kříží se začínající dálnicí D6 (silniční tah E48) Prahy na Karlovy Vary.

Souběžně s touto silnicí vede silnice II/606 (dočasně, dokud neproběhne převod z ŘSD na kraj značená jako I/6J).

Silnice III. třídy na území města jsou:

• III/0054 od Sobína (Komesnkého ulice)
• III/0056 (Sobín) - Břve - Červený Újezd
• III/00513 Chýně - Litovice
• III/00518 Chýně - Litovice - II/606
• III/0064 (Litovická ulice)
• III/0065 (ulice Sportovců)

Silnice II/606, vedená ulicí Československé armády, tvoří dopravní páteř Hostivice. V roce 2010 kapacitně nedostačující a silnici částečně odlehčilo právě vybudování části dálnice D6 vedoucí stejným směrem severně od Hostivice. Protože v minulosti na hostivickém území došlo k závažným dopravním nehodám včetně poboření budovy rozjetým kamionem, byla na území města rychlost omezena na 40 km/h. Zmíněné omezení vzalo zasvé po otevření dálnice D6.

Po silnici je město spojeno Prahou a oblastí na západ od ní autobusovou dopravou, a sice již od 12. 11. 1994, tedy od zahájení provozu metra v úseku Nové Butovice - Zličín, kdy došlo k pokrytí linkou č. 357 (Zličín - Hostivice, Staré Litovice) . Na území města zajíždí několik linek Pražské integrované dopravy, konkrétně linky č. 306, 336, 386 a 347. První tři zmíněné linky provozuje ČSAD Kladno, poslední linku Dopravní podnik Praha. Autobusové spoje zajíždějí v Praze ke stanici metra Zličín. Od 11. 12. 2006 spojuje Hostivici s Prahou také jeden pár nočních spojů, které zajišťuje ČSAD Kladno a linka je v systému Pražské integrované dopravy vedena pod číslem 957. V nedávné minulosti jsme se na území města mohli také setkat s provozem linek č. 319, 357, 358 a 457. Posláním linky č. 319 v trase Hostivice, nádraží - Jeneč - Středokluky - Letiště Ruzyně bylo nahrazovat dopravu na tč. zastavené osobní dopravě na části železniční trati č. 121 v úseku Hostivice - Středokluky. Linka č. 357 v trase Zličín - Hostivice, Staré Litovice byla nejprve páteřní linkou, po zavedení ostatních linek začala plnit pouze funkci doplňkovou, později v provozu jen ve špičkách pracovního dne a později úplně zrušena. Linka plnila také funkci školního spoje, kdy byl jeden pár spojů prodloužen o úsek Hostivice, Staré Litovice - Chýně. Po kratičké období počátkem 21. století dostal školní autobus samostatné číslo linky, a sice 457. Číselnou řadu 400 proto, že se podle pravidel provozování PID jednalo o linku, která začínala a končila ve vnějším tarifním pásmu. V minulosti se Hostivic dotýkal i provoz autobusové linky č. 358 v trase Zličín - Sobín - Chýně, která byla vedena přes část Hostivice-Břve. Později byla linka zrušena, přičemž obsluhu části Hostivice-Břve převzala linka č. 347, vedená v trase Zličín - Chýně - Hostivice-Břve - Hostivice - Vypich - Motol. Další rozvoj linek PID se plánuje spolu se spuštěním integrace Kladenska a okolí (v několika etapách mají nahradit současné linky, které jsou mimo PID, např. A32, B81, B82, B85 a spojují Prahu s okolními vesnicemi).

S městem na severu sousedí areál letiště Praha-Ruzyně, které představuje pro místní obyvatele na jednu stranu dopravní spojení a pracovní příležitost, ale na druhou stranu město omezuje v rozvoji a příležitostně i zatěžuje hlukem nízko letících letadel. Hlavní přistávací a rozjezdové směry letiště však v současnosti nemíří nad Hostivici.

Doba, kdy bylo možné z Hostivice vyjít nebo vyjet kterýmkoli směrem a kdy sem vedla i turistická značka, je dávno pryč. Silnice jsou rušné a dopravní stavby jako letiště, železniční trať do Prahy a městský okruh, omezují výlety na další strany. Přesto však spojení po pěších cestách existuje, byť jeho kvalita není valná. Jedná se o pozůstatky poutní cesty do Hájku ve směru na západ (tedy ke křivoklátským lesům) a starou pěší cestu do Řep. Do Sobína byla nedávno^[kdy?] vybudována cyklostezka a s Břvemi a dalšími oblastmi jižně od Hostivice je obec spojena využívanými cestami v lesích.

Sport

Hlavní sportovní organizací je TJ Sokol Hostivice. V Hostivici se pěstují například fotbal, volejbal, atletika, šachy nebo tenis. Potřebám sportovců slouží mimo jiné sokolovna v Hostivici a stadión v Litovicích. Své sportovní zázemí má i nově postavená škola. Nově od 1. září 2007 bylo otevřeno vital studio GREP.

Obchod a služby

náhled|Letecký pohled Na náměstí se nachází starší samoobsluha ze sedmdesátých let 20. století s pobočkou České spořitelny a v blízkosti náměstí vybudovaná prodejna Lidl, která vznikla na místě bývalé mlékárny. V západní části obce vznikl nově postavený supermarket Penny a textilní obchod Kik. V září 2012 vznikl v části Jeneček hypermarket Tesco. Také se zde nachází velký obchod s potřebami pro malé děti Malvík. Ve městě jsou v provozu dvě vietnamské potravinové samoobsluhy, dále jeden český market v části Litovice a na náměstí jeden obchod s farmářskými výrobky. V blízkosti města se východním směrem nachází několik pražských obchodních center, která mohou hostivičtí využívat.

Díky navyšování počtu obyvatel dochází k prudkému rozvoji výstavby jednotlivých obchodů v Hostivici i okolí, hlavně pak podél starší silnice z Prahy na Karlovy Vary, kde se právě bude stavět i Centrum Hostivice.

Příroda

Hydrologie

Na území města se nachází zajímavá soustava rybníků (Litovický rybník, Břevský rybník, Kala). Dnes nejsou vytvořeny dobré podmínky k jejich rekreačnímu využití (nízká čistota vody, chybějící zázemí). Retenční a odkalovací nádrž hostivické čističky vody v Paloukách, zvaná Strnad, bývá občas využívána k windsurfingu. I zde jsou však pochopitelné problémy s kvalitou vody.

Hlavním vodním tokem je Litovický potok, který po opuštění území města protéká jako Šárecký potok Prahou a vlévá se do Vltavy. V centru města se do tohoto potoka vlévá malý Jenečský potok, dnes zčásti vedený v betonovém zakrytém korytě. I na tomto potoce je drobný rybníček umístěný v severní části Jenečka.

Porost

náhled|Hostivický park v Nouzově, nedaleko od hranice s Prahou Na území mezi Břvemi, Litovicemi a Hostivicí v sousedství zmíněných rybníků se nachází lesík zvaný Bažantnice (a Stromečky v té části, jež nebyla bažantnicí), obsahující m.j. mokřady, jež jsou významným hnízdištěm ptactva. Proto je zde vyhlášeno chráněné přírodní území Hostivické rybníky (celková rozloha 112,87 ha, vyhlášeno roku 1996), zahrnující jak samotné rybníky a mokřady, tak i přilehlé druhotné lesní porosty.

Blízké okolí Hostivice trpí nedostatkem lesů, a tak je tento lesík jednou z mála příležitostí k vycházkám v zeleni pro obyvatele. Kromě něho se zde nachází již jen rozlehlý třešňový sad Třešňovka nad hostivickým nádražím, dnes zpustlý.

Památnými stromy na území města jsou lípa malolistá v Jiráskově ulici a dvojice lip malolistých před vchodem do areálu kostela.

Odkazy

Literatura

• Template:Citace monografie

Externí odkazy

• 15px|link=|alt= Wikimedia Commons alberga una categoría multimedia sobre [[Commons:Category:|Hostivice]].
• Template:Wikislovník
• Template:ÚIR
• Oficiální webová stránka města. Tamtéž se nalézá archiv periodika Hostivický měsíčník.
• ČSÚ – statistické údaje obce Hostivice
• CITYTRANS CZ - informace o městské a příměstské dopravě

Kategorie:Města v Čechách Kategorie:Obce v okrese Praha-západ Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem Kategorie:Sídla v Pražské plošině Kategorie:Města v okrese Praha-západ