Heinrich Schütz

Template:Cedule Template:Infobox - umělec

Heinrich Schütz (latinsky Henricus Sagittarius, 8. října (pokřtěn 9. října) (JK) 1585, Köstritz – 6. listopadu 1672, Drážďany)^[1] byl německý skladatel a varhaník, obecně považovaný za nejdůležitějšího německého skladatele před Johannem Sebastian Bachem, a je spolu s Claudiem Monteverdim často považován i za jednoho z nejvýznamnějších skladatelů 17. století.

Život

Schütz se narodil v Köstritzu a jeho výjimečné hudební nadání objevil v roce 1599 landkrabě Mořic Hessensko-Kasselský (Moritz von Hessen-Kassel). Poté, co zpíval jako chlapec v pěveckém sboru, vydal se studovat právo do Marburgu. Později odešel do Benátek, kde mezi lety 1609 až 1613 studoval hudbu u Giovanni Gabrieliho, kapelníka v chrámu svatého Marka. Následovně krátce pracoval jako varhaník v Kasselu a v roce 1615 se přestěhoval do Drážďan, kde získal místo dvorního skladatele na dvoře saského kurfiřta.

Zde pracoval až do konce svého života, byť během dlouhého působení Drážďany několikrát na delší dobu opustil. Například v roce 1628 se vydal znovu do Benátek, kde se pravděpodobně setkal i s Claudiem Montiverdim, u něhož také studoval. Po návratu do Drážďan ho nastalé finanční problémy a smutek způsobený úmrtím několika jeho blízkých po třicetileté válce přivedly na několik let do Kodaně, kam jej provázel jeho žák Matthias Weckmann, ale již v roce 1641 byl zpět ve svých milovaných Drážďanech, v jejichž blízkosti zůstal až do konce svého dlouhého života. Jeho stáří bylo poznamenáno ztrátou sluchu i téměř úplnou ztrátou zraku. Zemřel ve věku 87 let na srdeční mrtvici.

Dílo

[[Soubor:Portrait of a musician possibly by Rembrandt.jpg|thumb|Portrét Schütze od neznámého autora]] V díle Heinricha Schütze je zřetelný vliv dvou jeho hlavních hudebních učitelů, Gabrieliho a Monteverdiho. Monteverdiho Schütz velice obdivoval a právě jím se nechal nejvíce ovlivnit a inspirovat. Je zde zřetelný rovněž vliv dalších významných skladatelů z přelomu 16. století, stejně jako tradice evangelické pozdně renesanční tvorby (např. Johan Walter, Hans Leo Hassler, Leonhard Lechner).

V jeho hudbě je cítit extrémní citlivost pro zvuk a význam textu. Schütz by se dal do jisté míry srovnávat i s Bachem nebo Händelem, neboť jeho mistrovství ve sborových skladbách, které se projevuje např. na jeho známém Vánočním oratoriu, nebo skvělé zhudebnění čtyř pašijí odůvodňuje umístění po boku těchto proslulých následovníků. I ve svých pozdějších letech, kdy trpěl hluchotou, skládal obdivuhodné mistrovské skladby, které vynikajícím způsobem v sobě spojovaly italskou vokální svobodu a luteránskou zbožnost, jako například Sedm slov z kříže nebo Německý Magnificat. Schütz může být rovněž považován za prvního německého autora opery a baletu, nesmrtelnou pověst mu však zajišťují jeho nekonečně vynalézavé sborové skladby.

Schütz se již za svého života dočkal velkého věhlasu. Rozvoji umění (drážďanský dvůr s jeho kapelou nevyjímaje) však bránila dlouhá třicetiletá válka, která často pustošila také kurfiřtské Sasko. Teprve doba pozdního baroka přinesla zásadní stylovou proměnu, za jejíhož reprezentanta byl vedle jiných autorů považován Johann Sebastian Bach, který se se svými díly stal v té době „králem hudby“. Tento jev nebyl ničím neobvyklým a je možné jej sledovat u mnoha skladatelů až do 19. a 20. století, kdy se hudba starších slohových epoch stala žádanou dramaturgickou náplní koncertů. Ke změně v případě díla Heinricha Schütze došlo až po druhé světové válce, kdy pod vlivem rozvoje tzv. historicky poučené interpretace a zájmu o německou předbachovskou hudební kulturu nastala nová renesance hudebního odkazu 16. a 17. století, která pokračuje dodnes.^[2]

Kupodivu Schütze nepřežila žádná varhanní hudba, kterou skládal, dokonce ani pomocné texty ke svým dílům, přestože měl za svého života pověst jednoho z nejjemnějších a nejlepších varhaníků. Tato nepříjemná záležitost dala vzniknout dalším otázkám k Schützově dílu, které budou jen stěží někdy správně zodpovězeny. thumb|Titulní strana Schützova díla Psalmen Davids Schütz svým jedinečným stylem tvoření dal vzor mnoha převážně německým, ale i francouzským a anglickým skladatelům. Nechal se jím do jisté míry inspirovat i sám Johann Sebastian Bach.

Výběr z díla

Il primo libro de madrigali (Benátky, 1611)
Psalmen Davids (Drážďany, 1619)
Historia der frölichen und siegreichen Aufferstehung… (Drážďany, 1623)
Cantiones sacrae (Freiberg, 1625)
Psalmen Davids (Freiberg, 1628)
Symphoniae sacrae (Benátky, 1629)
Musicalische Exequien (Drážďany, 1636)
Kleiner geistlichen Concerten (Lipsko, 1636)
Symphoniae sacrae (Drážďany, 1647)
Geistliche Chor-Music (Drážďany, 1648)
Symphoniae sacrae (Drážďany, 1650)
Zwölff geistliche Gesänge (Drážďany, 1657)
Psalmen Davids (Drážďany, 1661)

Odkazy

Reference

Template:Překlad

^ Template:Citace elektronické monografie
^ Např. německé nakladatelství Carus Verlag Stuttgart realizuje kompletní kritické vydání Schützova díla a stejně rozsáhlý nahrávací projekt.

Literatura

Manfred Bukofzer, Music in the Baroque Era. New York, W.W. Norton & Co., 1947. ISBN 0-393-09745-5
Basil Smallman: Heinrich Schütz, The Master Musicians, 2000.
Tamsin (nee Tristan) Jones, "Passions in Perspective: An Analytical Discussion of the Three Passions of Heinrich Schütz (1585-1672) against their Historical and Stylistic Backgrounds" (Ph. D. thesis, University of Birmingham, 2000)
Heinrich Schütz: "Geistliche Chor-Music, Op. 11." Edited by Andrew Thomas Kuster. Ann Arbor, MI, 2005. ISBN 1-4116-4243-0.
Erich H. Müller, Heinrich Schütz - Gesammelte Briefe und Schriften, Regensburg 1931
Hans Joachim Moser, Heinrich Schütz. Sein Leben und sein Werk, Kassel, 1936
Hans Heinrich Eggebrecht, Heinrich Schütz. Musicus Poeticus, Göttingen 1959, Wilhelmshaven 1984, ISBN 3-7959-0410-2
Otto Brodde, Heinrich Schütz. Weg und Werk, Kassel 1979, ISBN 3-7618-0159-9
Martin Gregor-Dellin, Heinrich Schütz. Sein Leben, sein Werk, seine Zeit, München 1987, ISBN 3-492-02919-1
Mara R. Wade: Heinrich Schütz as Artistic Director of the Great Wedding, in: German Court Culture and Denmark. Wiesbaden: Harrassowitz 1997, S. 221-278, ISBN 3-447-03899-3
Michael Heinemann, Heinrich Schütz, Rowohlt, Hamburg 1994, ISBN 3-499-50490-1

Externí odkazy

15px|link=|alt= Wikimedia Commons alberga una categoría multimedia sobre Heinrich Schütz.
Template:Commons
Template:Musopen
(ინგლისური) Kompletní seznam děl

Template:Autoritní data Template:Portály

Kategorie:Narození 1585 Kategorie:Úmrtí 1672 Kategorie:Němečtí hudební skladatelé Kategorie:Barokní skladatelé Kategorie:Skladatelé klasické hudby Kategorie:Luteráni Kategorie:Varhaníci Kategorie:Muži Kategorie:Zemřelí na cévní mozkovou příhodu Kategorie:Narození 18. října Kategorie:Úmrtí 6. listopadu

[1] Template:Citace elektronické monografie

[2] Např. německé nakladatelství Carus Verlag Stuttgart realizuje kompletní kritické vydání Schützova díla a stejně rozsáhlý nahrávací projekt.

[1]

[2]