Existence
Existence (z latinského existentia < ex-sistere spočívat vně, vyskytovat se) je ontologický pojem, který popisuje, že něco skutečně je ve fyzickém světě. Pojem lze do češtiny přeložit též jako „výskyt“, „vnější projev“. Často[kdy?] se však slova existence užívá jen jako synonyma pojmu bytí.Template:Fakt/dne
Scholastická filozofie přiřazuje existenci význam toho, co náleží k vnějšímu světu, tedy světu skutečnému či reálnému. Pojem je tedy spojován s objektivitou a realitou jako něco, co nenáleží pouze do světa fantazie:
- Non potest autem efficax sumi testimonium veritatis per ea quae non in rei existentia sed solum in apparentia sunt. (Nelze brát svědectví o pravdě z těch věcí, které neexistují skutečně, ale pouze se jeví)[1]
To, co existuje, lze popsat také jako to, co je nadáno vlastní činností:
- Quod per se habet operationem et per se existentiam habere potest. (to, co je nadáno vlastní činností může mít také vlastní existenci)[2]
Středověká filosofie rozvinula protiklad existence jako aktuálního bytí zde a podstaty, esence, jako ideálního a obecného určení bytosti či jsoucna. Tento strom zde je jednotlivou existence (moderně řečeno výskytem) esence stromu. I v Hegelově filosofii je existence zvnějšněním podstaty ducha.
V moderní filosofii přechází důraz na jednotlivou, konkrétní existence, zejména člověka (S. Kierkegaard). Právě lidská (tj. naše) existence je východiském veškerého poznání, zkušenosti, ale i usilování (intence, E. Husserl) a svobody. Existence člověka přitom není jen nějakým „výskytem“ předmětu (M. Heidegger), nýbrž pobytem (Dasein), údělem bytosti, jíž na jejím bytí záleží a která ví, že je konečná, smrtelná. Existence není izolovaný a svrchovaný „subjekt“, nýbrž je pobytem na světě, který přehlíží, přičítá si svoji minulost a je neustálou starostí o budoucí.
Dramatičnost lidské existence jako prázdné svobody ke tvoření sebe sama zdůrazní existencialismus (Sartre, Camus), současná filosofie staví do popředí otázky odpovednosti, existence jako východiska vztahů ke druhému ( „já a ty“, M. Buber) a etiky vůbec (E. Lévinas).
Reference
[edit]Literatura
[edit]- Filosofický slovník. FIN, Olomouc 1998
- SOKOL, Jan. Malá filosofie člověka. Slovník filosofických pojmů. 5. vyd. Vyšehrad, Praha 2007. 416 str. ISBN 978-80-7021-884-6
- Durozoi – Roussel: Filozofický slovník, EWA, Praha 1994
Související články
[edit]
Externí odkazy
[edit]Template:Pahýl Template:Autoritní data
Kategorie:Filosofické pojmy Kategorie:Ontologie Kategorie:Skutečnost