Dřišťál obecný
Template:Taxobox name | |
---|---|
Scientific classification |
náhled|upright|Popisná ilustrace rostliny dřišťál obecný Dřišťál obecný (Berberis vulgaris) je druh rostlin patřící do čeledě dřišťálovité (Berberidaceae).
Synonymum
[edit]- Berberis orientalis C. K. Schneider[1]
Popis
[edit]Dříšťál obecný je až 3 m vysoký, opadavý keř, původní v Evropě. Má hladkou bělavě zelenou kůru a hluboce rýhované slámově žluté větve. Je to trnitý keř, jehož charakteristické trojčetné trny jsou listového původu (přeměněné listy s palisty). V jejich úžlabí pak vyrůstají zkrácené větvičky, brachyblasty, se svazečky zelených fotosyntetizujících listů. Listy jsou obvejčitě eliptické, nesíťkované , 2 – 5 cm dlouhé a 1 – 2,5 cm široké, na okraji osténkatě zubaté, vespod zelené.[2] Řapík je 1 cm dlouhý. Keř kvete v dubnu až květnu. Květy jsou zlatožluté, šestičetné, intenzivně aromatické. Květy jsou v jednoduchých, nicích, mnohokvětých hroznech. Tato vrcholová květenství jsou na krátkých výhonech. Korunní lístky jsou 5 – 7 mm dlouhé, vejčité, uspořádané polokruhovitě. Počet tyčinek je 6. Hrozny květů krátce stopkaté, žluté, 4–6 cm dlouhé. Stopky květů 5–12 mm. Plodem jsou bobule protáhlého, elipsoidního tvaru asi 1 cm dlouhé, karmínově červené a lesklé. Tyto bobule mají kyselou chuť. Semena jsou mírně zploštělá, hnědá.[3]
Ekologie
[edit]Hojný v křovinách, na světlých místech v lesích či na jejich okrajích, kamenitých svazích i v suchých nivách. Upřednostňuje půdy sypké, písčité až hlinitopísčité, zejména na substrátech obsahujících vápník.
Rozšíření
[edit]Jihoevropská a středoevropská dřevina na východ se areál rozkládá až na Kavkaz. Dříšťál se na našem území nachází roztroušeně na suchých výslunných stráních a pastvinách, na okrajích listnatých lesů. Výskyt zejména v Českém krasu, v dolním Povltaví, ve Středočeské tabuli, v Džbánu, Znojemsko – brněnské pahorkatině a na Hané.
Význam
[edit]Některé kultivary tohoto druhu jsou používány v Česku jako okrasné rostliny. Jsou to efektní solitéry, ale většinou jsou používány do živých plotů a skupin.[4] Dřišťál poskytuje včelám dobrou pastvu. Kůra a kořeny dříšťálu obsahují žluté barvivo berberin, které se dříve využívalo k barvení kůže a textilií.
Farmaceutika
[edit]Dřišťál se používal pro léčebné účely už ve starém Řecku. Šťávu z plodů doporučoval i Paracelsus (slavný alchymista, astrolog a lékař, 1493-1541). V 21. století je ve farmaceutickém průmyslu berberin nahrazen jinými, komerčně vyráběnými látkami bez tolika vedlejších účinků.
Zkoumá se ale další použití při potlačení bakteriálních průjmů a proti nádorovým onemocněním.[5]
Léčivka
[edit]Druh je léčivá rostlina, obsahující řadu alkaloidů, hlavně berberin, oxyacantin a berbamin, zvláště v kůře. Ty působí v malých dávkách projímavě, močopudně a žlučopudně, ve velkých dávkách však můžou způsobit ochrnutí pohybových a dýchacích center.[6] Je tedy třeba dávkovat s mírou, nejlépe po konzultaci s lékařem. Látky z kořenové kůry tlumí menstruační těžkosti, pomáhají při slabém krevním oběhu a působí proti zadržování vody v těle. Plody obsahují vitamin C.
Gastronomie
[edit]Jemně trpké plody, nazývané dřišťálky, jsou přidávány do kompotů, ovocného cukroví a některých omáček. Lze z nich udělat marmeládu, šťávu na pití. Po zkvašení je lze vypálit jako zajímavý destilát.[7]
Jedovatost
[edit]Celá rostlina obsahuje alkaloid berberin. U myší je smrtelná dávka (LD 50) 329 mg/kg váhy. Berberin ve větších dávkách utlumuje činnost dýchací a nervové soustavy, což může vést k ochrnutí a ve výjimečných případech i ke smrti.[5]
Toxikologické informační středisko u plodů uvádí „téměř nejedovaté plody – nebezpečná může být dávka nad 20 plodů (bobulí, semen), po větším požitém množství se podává se aktivní uhlí, nebývá nutná hospitalizace (jen u mimořádně citlivých osob při závažných příznacích), u zdravých jedinců se objevují nanejvýš zažívací potíže.“[8] Další části rostliny jsou významně jedovaté.
Kultivary
[edit]Příklady kultivarů:
- 'Atropurpurea'
- 'Aureomarginata'
- 'Marginata'
Pěstování
[edit]Nároky
[edit]Rostou i v polostínu, ale preferují plné slunce. Vhodná je téměř jakákoliv propustná, humózní až hlinitá půda. Snáší dobře sucho. Snáší exhalace. Dobře snáší řez, ale většinou jej nevyžaduje, obvykle netrpí škůdci.
Rozmnožování
[edit]Odrůdy se rozmnožují řízkováním. Z výsevu semene vzcházejí jedinci s nestejnými vlastnostmi. Snadno se kříží s jinými druhy rodu, ale například i s mahónií.
Choroby a škůdci
[edit][[Soubor:Berberis vulgaris et Puccinia graminis, Bernard.jpg|náhled|Příčný řez dřišťálovým listem napadeným rzí - nahoře dvě spermogonie, dole aecidie. Ilustroval Alexander Josef Bernard]] Dřišťál obecný (Berberis vulgaris) je alternativním hostitelem rzi travní (Puccinia graminis) napadající pšenici,[9] která je její vážnou houbovou chorobou. V ČR byly dřišťály téměř zcela vyhubeny[kdy?] v osvětové masové kampani, která si kladla jako společensky významné omezit ohrožení pšenice touto rzí. Později se zjistilo, že rez travní, která má ve svém vývojovém cyklu 5 mezihostitelů, může bez újmy dřišťál vynechat. Dodnes je však v ČR ohroženým druhem.
Odkazy
[edit]Reference
[edit]- ^ SLAVÍK, B. (ed.) Květena České republiky 1. Praha: Academia, 1995. ISBN 80-200-0643-5
- ^ ÚRADNÍČEK, Luboš a kol. Dřeviny České republiky. Písek: Matice lesnická, 2001, 333 s. ISBN 80-86271-09-9
- ^ BOLLINGER, Markus. Keře. 1. vyd., Praha: Knižní klub, 1998, 287 s. Průvodce přírodou (Ikar). ISBN 80-7202-302-0
- ^ Template:Citace monografie
- ^ a b Template:Citace elektronické monografie
- ^ VĚTVIČKA, Václav. Stromy a keře. 2. vyd. Praha: Aventinum, 2001, 288 s. ISBN 80-7151-178-1.
- ^ Template:Citace monografie
- ^ Toxikologické informační středisko Kliniky pracovního lékařství Všeobecné fakultní nemocnice
- ^ Template:Citace periodika
Externí odkazy
[edit]- 15px|link=|alt= Wikimedia Commons alberga una categoría multimedia sobre Dřišťál obecný.
- Template:Wikidruhy
- Template:Cs Dřišťál obecný na botany.cz
Template:Portály Template:Autoritní data
Kategorie:Okrasné keře Kategorie:Flóra Česka Kategorie:Flóra střední Evropy Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy Kategorie:Flóra severní Evropy Kategorie:Flóra jihozápadní Asie Kategorie:Flóra Střední Asie Kategorie:Flóra Kavkazu