Arachnocampa luminosa

Template:Taxobox name
Scientific classification

Template:Upravit Template:Neověřeno Template:Cedule

Arachnocampa luminosa (česky bedlobytka novozélandská) je dvoukřídlý hmyz z čeledě Sciaridae. Tento druh se endemiticky vyskytuje na Novém Zélandě. Larvy i dospělci produkují světlo (jsou Bioluminiscenční). Žijí v jeskyních či v temných lesích.

Popis a zařazení[edit]

Druh byl objeven roku 1871 a vědci ho považovali za příbuzného světlušek, v roce 1886 bylo zjištěno, že to není brouk, ale dvoukřídlý příbuzný komárů. Oficiálně byl popsán roku 1890.

Životní cyklus[edit]

Životní cyklus začíná Vajíčkem, ze kterého se vylíhne larva, která se poté zakuklí a stane se z ní dospělý hmyz. Většinu života tráví v larválním stádiu a to 6-12 měsíců, v závislosti na dostupnosti potravy. Když larva vyleze z vejce je 3-5 mm dlouhá, ale v průběhu larválního stádia vyroste do velikosti zhruba 3 cm. Tělo larvy je měkké, ale hlava je pevná. Když se z larvy stane kukla, tak visí dolů ze střechy jeskyně na hedvábném vlákně, které sama vytvoří. Období kukly trvá 1-2 týdny. Jediným účelem dospělého jedince je rozmnožování, dospělý jedinec nepřijímá potravu a žije jen několik dní. Partnera si samci i samice hledají pomocí luminiscence. Jsou to špatní letci a většinou zůstávají ve stejné jeskyni. Samice naklade vajíčka, ze kterých se o zhruba 20 dnů později líhnou larvy a celý cyklus se opakuje.

Ekologie[edit]

Larva má na stropě hnízdo z hedvábí, které má zhruba 70 hedvábných vláken 30-40 cm dlouhých. U lesních jedinců jsou vlákna mnohem kratší, maximálně 5 cm. Světlo vydávané larvou má přilákat kořist. V noci to v jeskyni vypadá, jako kdyby nahoře svítily hvězdy. Mezi kořist Arachnocampy luminosy patří jepice, chrostíci, mouchy, motýli a dokonce i malí plži a mnohonožky. Kořist se do hedvábných vláken chytí a larva ji poté sní. Když jsou populace velké, může nastat i kanibalismus. Vydávání světla je výsledkem chemické reakce luciferinu a enzymu luciferáza. Díky výskytu v jeskyních má Arachnocampa luminosa málo predátorů, ale loví ji sekáči a nebezpečí pro ni představují parazitické plísně. Největší nebezpečí však představuje ničení přirozeného prostředí ze strany lidí.